Příručka sebeobrany pro učitele ebook

Elektronická verze knihy.

122Kč (původní cena 148Kč)

99 stran
rok vydání: 2008
originální ilustrace V. Bartáka.

Nedílnou součástí knihy je mnoho názorných, vysvětlujících schémat, bez nichž by byl text mnohem obtížněji pochopitelný, a také originální ilustrace V. Bartáka – proto knihu distribuujeme pouze ve formátu PDF (8MB, barevná obálka zvlášť).

Objednávejte na emailu: ipcak@volny.cz

Úvod

Jako začínající učitel jsem si přál, abych měl ve škole co nejméně
problémů se žáky, s jejich rodiči, s vedením a kolegy. Abych si zkrátka
věděl rady, byl chválený, oblíbený atd. Asi tak třetí den po nástupu do
praxe jsem procitl z iluzí a jako mnoho mých kolegů, i já jsem zažíval
při své práci ve škole pocity bezmoci. Se spoustou situací jsem si vůbec
neuměl poradit. Ani jsem netušil, jak bych jim případně mohl předejít.
Nakonec jsem to vždy nějak udělal, ale mnohému z toho jsem
porozuměl až mnohem později, díky zkušenostem z poradenské
a lektorské praxe.

Tato příručka sebeobrany pro učitele nabízí jednu z možností, jak se
přestat „zaplétat“, přestat dělat sobě a ostatním zbytečně zle a umět
ochránit sebe sama. Většina poznatků vychází z metody rodinných
konstelací.

Nepřestává mě fascinovat, jak se při tomto způsobu práce vyjeví
působení sil, které mají rozhodující vliv na to, co se například v rodině
nebo ve škole děje. A jestliže můžeme nahlédnout souvislosti, pak také
snáze najdeme řešení dané situace. Při práci s konstelacemi je řešením
nastolení rovnováhy v systému (systémem rozumíme rodinu, třídu, tým
pracovníků atd.). To pro různé systémy znamená vždy něco
specifického, jedinečného, řešením může být i úplně něco jiného, než
bychom si v podobných případech představovali. Souvislosti a možná
řešení se ukazují prostřednictvím zástupců postav, které jsou v konkrétní
situaci důležité.

Rodinné konstelace jsou metodou, o které se dá hodně diskutovat. Ale
nakonec ji můžeme buď přijmout, nebo ne.

Myslím, že většina lidí potíže nevyhledává. A pokud se do nich
dostanou, tak cítí zklamání a smutek. Vždyť oni chtěli žít a pracovat tak,
aby měli své místo mezi lidmi a měli jejich uznání. Mnoho konfliktů
vzniká z „dobré víry“, že děláme to nejlepší, co je právě možné. O to je
pak zklamání větší. Pokud se to opakuje příliš často, pak jednoho dne
zjistíme, že jsme vyhořeli, že už nemáme z čeho dávat. Učitelům se to
může stát také. Hrozí to každému, kdo pracuje s lidmi. Pokud má učitel
dávat, musí především ochránit sebe, aby měl dávat z čeho. Je dobré to
vědět a nedělat věci, které danou situaci neřeší, nebo ji dokonce zhoršují.
Je také dobré vědět o svých limitech, rozumět jim a respektovat je. Umět
se ochránit. Jako „mrtví“ totiž už nikomu nic nedáme. Ani ve škole, ani
v rodině, a nakonec ani sobě ne. (A někdo v tom školství zůstat musí,
aby měl kdo naše děti učit!)