Co dělat, když se na škole objeví drogový problém – 2

Obsahová náplň, základní vzdělávací záměry:
Seminář je pokračováním semináře „Co dělat, když se na škole objeví drogový problém 1“. Hlavním vzdělávacím záměrem je upevnit znalosti a dovednosti z prvního semináře, naučit se v týmu řešit vlastní drogové kasuistiky a v pracovní dílně vytvořit doporučení pro doplnění školního řádu o drogovou problematiku. Důraz bude rovněž kladen na prevenci vyhoření. Hlavními metodami práce bude přehrávání rolí, práce ve skupinách a prožitkové techniky. [read more=“Více…“ less=“…méně“]Forma práce:
Seminář je koncipován jako intenzívní dvoudenní program pro učitele ZŠ, SŠ SOŚ a SOU, výchovné poradce, metodiky prevence a další pedagogické pracovníky a studenty, kteří již absolvovali seminář Co dělat, když 1. Program je rozdělen do sedmi 1,5 hodinových bloků, což obnáší celkem 14 výukových hodin.

Cíl:
1. Modelové řešení konkrétních případů + algoritmy
2. Uvědomění si vlastních vnitřních hranic a exkurze do vlastních motivů
3. Stanovit priority školy v řešení drogového problému
4. Vzájemná podpora při řešení drogových problémů
5. Prevence vyhoření
6. Práce s tématy účastníků kurzu

[/read]

Co dělat, když se na škole objeví drogový problém – 1

Obsahová náplň, základní vzdělávací záměry: 

Účastníci semináře se seznámí s jednoduchým algoritmem pro řešení drogového problému, naučí se definovat, co je problém a získají vhled směrem ke svým kompetencím. Získají dále informace o tom, co je úkolem dalších zařízení nebo institucí při řešení drogového problému na škole, a jaká jsou metodická doporučení pro tuto problematiku. Seminář bude realizován v blocích, kde budou kombinovány metody, přednášky, prožitkové techniky, práce ve skupinách a nácvik rolí. Pracovat se bude rovněž se skupinovou dynamikou. [read more=“Více…“ less=“…méně“]

Forma práce:
Seminář je koncipován jako intenzívní dvoudenní program a je rozdělen do sedmi 1,5 hodinových bloků, což obnáší 14 výukových hodin. Program je určen pro učitele ZŠ, SŠ, SOŚ a SOU, výchovné poradce, metodiky prevence a další pedagogické pracovníky a studenty.

Cíl:
1. Vhled do drogového problému ve školním prostředí
2. Systémové řešení drogového problému
3. Zprostředkovat osobní zážitek
4. Předání informací (drogy, specializovaná zařízení, kontakty,…)
5. Motivace ke změně postojů žáků, učitelů, rodičů…
6. Práce s tématy účastníků kurzu

[/read]

Co bychom rozhodně měli o drogách vědět – kurz základních vědomostí

Obsahová náplň, základní vzdělávací záměry: 

Obsahem dvoudenního semináře je poskytnout účastníkům základní, pravdivé a úplné informace o drogách, jejich rozdělení a účincích, o závislosti a jejích projevech nejen ve školním prostředí. Dalším záměrem je předat filosofii účinného přístupu k drogové problematice jako celku s důrazem na prevenci. Účastníci se také seznámí s protidrogovým systémem – prevence,represe, léčba, resocializace. Záměrem je také posun v chápání drogové problematiky ve smyslu- drogy, alkohol, cigarety. Pro realizaci záměrů budou využity zážitkové techniky, práce ve skupinách, přednáška s diskusí.

[read more=“Více…“ less=“…méně“] ´

Forma práce:
Seminář je koncipován jako intenzivní dvoudenní program s teoretickými bloky a zážitkovými technikami. Program je rozdělen do sedmi 1,5 hodinových bloků, což obnáší 14 výukových hodin. Je určen pro učitele ZŠ, SŠ, SOŚ a SOU, výchovné poradce, metodiky prevence a další pedagogické pracovníky, kteří se začínají v drogovou problematikou hlouběji zabývat.

Cíl:
1. Podat celé a pravdivé informace o drogách a závislosti
2. Zprostředkovat osobní zážitek a vhled
3. Podpořit osobnostní a profesní růst učitele
4. Předat informace o specializovaných zařízeních – kontakty
5. Uvědomit si rizika při prevenci sociálně patologických jevů
[/read]

Drogy

Když máte  jakékoliv podezření, že drogy začaly nepříjemným způsobem ovlivňovat váš život, neváhejte a vyhledejte odborníka. Nespoléhejte na to, že je možné se s drogou domluvit. Bylo by omylem se domnívat, že drogy jsou jen pervitin, kokain nebo heroin. Mezi drogy (kromě cigaret a alkoholu) patří také marihuana, hašiš, rozpouštědla (toluen), houby lysohlávky, „tripy“, extáze, ale také například durman a léky aj. [read more=“Více…“ less=“…méně“]

Drogy nejsou ani špatné ani dobré. Jsou součástí našeho života. Potíž vzniká, když jsou zneužívány. To, co nás nejvíce zneklidňuje, není ani tak jejich účinek, ale jejich dopad na osobnost člověka a životní způsob s drogami spojený. Negativní změny zaznamenává nejdříve okolí, později rodiče a zpravidla nakonec až sám uživatel. Drogy berou ženy i muži bez ohledu na věk. Drogový problém zasahuje vždy celou rodinu, má vliv i na vzdálenější okolí (např. škola).

Je přirozeně rozdíl v tom, jestli člověk zneužívá marihuanu, „houby“, tripy, pervitin nebo heroin (nezapomínejme, že drogy jsou také alkohol cigarety i léky).  Obavy nebo dokonce strach se především u rodičů dostavují stejně bez rozdílu na druhu zneužívané drogy.

Mám zkušenost, že když si rodiče myslí, že „divné“ chování, školní neúspěch, podezřelí kamarádi atd. dítěte souvisí s jeho užíváním drog, tak mají zpravidla pravdu. Bohužel jsou to ale oni, kdo se tuto informaci dozvědí jako poslední.

Užívání drog může mít různé fáze: experimentátor, víkendový uživatel, uživatel, problémový uživatel, závislý. Podle toho pak také probíhá příslušná terapie.

Klienti často přicházejí až ve fázi, kdy vyzkoušeli, co mohli z vlastních zdrojů, a nic nepomohlo. V rodině pak už bývají velké konflikty mezi rodiči – zpravidla otec je radikálnější. Konflikty rodičů odvádějí pozornost od drogy k manželskému konfliktu a drogový problém se prohlubuje. V některých případech drogy mohou také signalizovat rodinný problém. Ale i v tomto případě je nezbytné vedle případného konfliktu v rodině řešit drogy.

Drogový problém patří mezi nejzávažnější onemocnění!

V České republice je síť kontaktních center (tzv.K- center), kam mohou uživatelé drog přijít anonymně, získat řadu informací a kontaktů, případně si vyměnit injekční jehly. Hlavním posláním těchto zařízení je minimalizovat možná rizika užívání drog (např. HIV/AIDS). Zájemcům mohou pomoci vybrat vhodnou léčbu.

Prvním stupněm je ambulantní léčba. Ta spočívá v tom, že Klienti docházejí k terapeutovi – poradci podobně jako na kontrolu k lékaři. Výhodná je spolupráce všech zainteresovaných, ale doporučuji, aby přišel kdokoliv, kdo se cítí ohrožený, kdo cítí nějaký problém( i kdyby měl přijít sám). Je důležité pro řešení drogové problematiky začít co nejdříve, neodkládat návštěvu u odborníka. Člověk má  pak větší šanci se vyvarovat chybných rozhodnutí. Uživatelé drog získají důležité informace o tom co udělat, aby jim droga již nekomplikovala jejich život, terapeut může být jejich průvodcem při zvládání nového způsobu života. Rodiče nebo partneři dostanou informace, co je výhodné, aby udělali oni. Také oni potřebují podporu v tomto těžkém období. Upozorňuji, že řešení drogového problému je dlouhá a obtížná cesta pro všechny a že rychlé řešení neexistuje. Pokud se ale člověk opravdu rozhodne, je možné dojít k pozitivnímu řešení.

Obvykle probíhají konzultace individuálně. Pokud je to možné, je pro rodiče výhodné vedle individuálních setkání docházet také na rodičovské skupiny. Tam najdou podporu i „návody“ od rodičů, kteří mají stejný problém a případně i více zkušeností.

Vedle ambulantní péče existují i různě dlouhé pobyty pro uživatele drog ve specializovaných léčebných zařízeních. Kterou formu léčby zvolit, je nejlépe řešit při úvodních konzultacích.

 

Nabízím ambulantní terapii a poradenství uživatelům, rodinným příslušníkům, partnerům a dalším zainteresovaným osobám (např. učitelům).

Důležité informace o drogách a zařízeních a další odkazy naleznete také na:

http://www.drogy-info.cz

[/read]

Vyhodnocení „Dotazníku pro učitele o drogové problematice na škole“

 Ve školním roce 2000/2001 se jasně ukázalo, že drogy jsou na školách jsou minimálně od 7.třídy základních škol (alkohol a cigarety mnohem dříve). Ukázalo se dále, že řada škol –  učitelů si to nemyslí nebo to nevidí.

Historie nápadu:

Při práci s metodiky primární prevence jsem se na školách setkal s podobným přístupem k drogové problematice jako u běžných rodin. To znamená, že se o drogovou problematiku většina lidí začne zajímat až v momentě, když se jich to velmi blízce dotýká  nebo se to stane součástí  jejich pracovní náplně. [read more=“Více…“ less=“…méně“] Je to pochopitelné, ale současně také  limitující, protože je nutné čekat až na výše uvedené podmínky, aby vznikl zájem o validní informace a strategie, jak s touto problematikou nakládat. Komplikace je ale v tom, že zřetelnost problému – “provalení“ problému, má velké zpoždění proti tomu, jak už je drogový  problém závažný. Drogová problematika není z pochopitelných důvodů v takovém zájmu jako například bezpečnost na komunikacích, kde jsou následky patrné ihned, jsou „dostatečně“ otřesně transparentní a týkají se i nejmenších děti (nikdo nechce, aby zajeli dítě, takže všichni to cítí jako svoji věc a dbají o to). U drog obecně je riziko stejné, týká se ve svých  důsledcích i těch nejmenších děti, ale naše dospělá zkušenost je taková (zvlášť u alkoholu a cigaret), že je možné to bez problémů zvládnout, a také většina mrtvých v důsledku užívání nebo zneužívání drog(cigarety, alkohol) umírají „přijatelným způsobem“, bez navenek patrné souvislosti se svým zneužíváním drog.

Domnívám se, že jestli se bude efektivně pracovat s drogovou problematikou na škole, závisí hlavně na niterních postojích učitelů a vedení školy k drogám. Proto mě napadlo vytvořit dotazník o postojích učitelů, aby se potvrdily nebo vyvrátily moje empirické poznatky.

Hypotéza:

Ve školním roce 2000/2001 se jasně ukázalo, že drogy jsou na školách jsou minimálně od 7.třídy základních škol (alkohol a cigarety mnohem dříve). Ukázalo se dále, že řada škol –  učitelů si to nemyslí nebo to nevidí.

Dotazník měl potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že na školách roste počet uživatelů drog mimo jiné i proto, že:

Hypotéza č.1: „Nás se to netýká.“ Důsledkem tohoto postoje je, že většina škol nezachytí včas drogové symptomy nebo nereagují přiměřeným způsobem. Dokud se nedotkne problém drog přímo jich, tak nemají potřebu reagovat. Děje se tak buď z nevědomosti nebo z vlastních obran. Nejlépe tuto situaci charakterizuje věta : „ …stejně s tím nemůžeme nic dělat!… ať se stará  policie, kurátoři…na vině jsou rodiče.“

Hypotéza č.2 : Většina učitelů stále nespojuje kouření cigaret a alkoholu s jinými drogami a mají k alkoholu a cigaretám tolerantnější přístup než k jiným drogám. Tím vytvářejí prostor pro argumentaci: „ …když vy alkohol, tak my marihuanu …“

Hypotéza č.3: Na většině škol se problémy s drogami neřeší jako systémový problém, ale spíše jako lokální záležitost týkající se jen omezeného počtu učitelů a žáků.

K dotazníku:

Dotazník jsem nazval „Dotazník o drogové problematice na škole“ a byl určen k vyplnění sedmi učitelům školy bez ohledu na to, jakou funkci ve škole zastávají nebo v jaké třídě vyučují, a byl určen pro ženy i pro muže středních a základních škol. Odpovědi byly anonymní a dobrovolné. Do průzkumu nebyly zařazeny zvláštní školy.

Při distribuci dotazníků jsem požádal o pomoc PPP v Liberci, ale ukázalo se, že touto cestou by se mi vrátil jen hodně malý vzorek dotazníků. Proto jsem se obrátil na školy prostřednictvím elektronické pošty. Ukázalo se, že to byla správná cesta.

Dotazník obsahoval kromě úvodních identifikačních údajů o věku, pohlaví a druhu školy 33 otázek, které byly rozděleny do 6 oddílů. Otázky obecné o drogové problematice na škole, otázky na cigarety na škole, alkohol, marihuanu, jiné další drogy, na výskyt drogového problému v nejbližším okolí a připomínky. U obecných otázek na drogovou problematiku  jsem nijak drogu specificky neoznačil a vycházel jsem z obecné definice drogy jako chemické nebo přírodní látky, která ovlivňuje člověka fyzicky nebo psychicky a na které může vzniknout závislost.

Vyhodnocení:

Do průzkumu se zapojilo 27 škol, z toho 23 bylo škol základních (ZŠ) a 4 střední (SŠ). Celkem to představovalo 167 učitelů a učitelek. Z tohoto počtu bylo 29 učitelů SŠ a 138 učitelů ZŠ. Žen bylo 119, mužů 40, nerozlišených 8.

Počet škol, kde alespoň jeden dotázaný udává problém s drogou je 19, z toho 15 škol je základních a 4 střední. U středních škol je to 100% z celkového počtu, u základních škol to představuje 65% a z celkového počtu to je 70% škol.

Všech  27 (100%) dotazovaných škol má alespoň jednoho respondenta, který udává na své škole problém s kouřením cigaret. Tedy i 100% škol základních.

Počet škol, kde alespoň jeden udává problém s alkoholem je 21(78%), z toho 3 SŠ (75%) a 18 ZŠ (78%)

Celkem je 12(44%) škol, kde alespoň jeden udává problém s marihuanou – SŠ 4(100%), ZŠ 8(35%).

Celkem 11(41%) bylo škol, kde alespoň jeden uvedl problém s ostatními drogami –  SŠ 4(100%), ZŠ 7 (31%).

Ze všech 167 dotázaných učitelů uvedlo 72, že se na jejich škole vyskytl problém s drogou. To představuje 43% z celkového počtu. Ze 138 dotázaných učitelů ZŠ jich bylo 50(36%) a z 29 učitelů SŠ jich udalo problém s drogou 22(76%). Z těchto 72 respondentů jich 25 (35%) uvedlo, že tento drogový problém dotýkal jejich osoby.

Ze 167 učitelů udává 150 (90%) z nich, že se na škole vyskytl problém s kouřením cigaret. Na ZŠ jich bylo 122( 88%),na SŠ 28( 97%). Z tohoto  počtu se jich celkem 96(64%)  zapojilo nějakým způsobem do řešení tohoto problému. Na ZŠ to bylo 81(66%),na SŠ 15(54%). Z těchto 150 respondentů 53 (35%) uvedlo ,že se jich tento problém osobně dotýkal.

Ze všech 167 učitelů 58 (35%) udává, že se na jejich škole vyskytl problém s alkoholem. Z tohoto počtu na SŠ to bylo 5(17%), na ZŠ 53 (38%). Celkem se do řešení zapojilo 58 učitelů (35%).Na SŠ to byli 2 (40%), na ŽŠ 29 (55%). Z těchto 58 respondentů jich 22 (38%) uvedlo, že se jich tento problém osobně dotýkal.

Celkově uvedlo 28(17%) učitelů problém na škole s marihuanou. Na SŠ to bylo 6(21%), na ZŠ 22 (16%). Do řešení se nějakým způsobem zapojilo celkem 15(54%)  z nich. Na SŠ 3(50%), na ZŠ 12 (55%). Z těchto 28 respondentů jich 11(39%) uvedlo,že se jich tento problém osobně týkal.

Celkově 28 (17%) uvedlo problém na škole s ostatními drogami.Na SŠ to bylo 12 (41%), na ZŠ 16 (12%). Do řešení se zapojilo celkem 9(32%) z nich. Na SŠ 2 (17%), na ZŠ 7(44%).

Z celkového počtu 167 (57%) dotazovaných učitelů jich 95 uvedlo, že problém s drogou na škole není. Přestože na ZŠ uvedlo 88 lidí (64%), že problém s drogou se na jejich škole nevyskytl, uvádí 73 (83%) z nich problém na škole s cigaretami, 26 (30%) s alkoholem, 2 (3%) s marihuanou. Na SŠ 7 lidí ( 24%) uvedlo ,že na jejich škole problém, s drogou není, přesto 7 (100%) z nich uvedlo problém s cigaretami a po jednom (13%) problém s alkoholem, marihuanou a ostatními drogami.

Na 21(72%) školách je alespoň jeden učitel, který má drogu ve svém nejbližším okolí. U středních škol jsou to všechny 4(100%), u základních 17(74%).

Celkově 4(14%) učitelé středních škol z 29 udávají problém s drogou v nejbližším okolí (na každé dotazované škole byl jeden). Na základních školách to bylo 29 (21%) učitelů. Celkově to je 33 (20%) učitelů celkového počtu dotázaných.

Ze všech 167 dotázaných respondentů je 55 (33%) v podstatě tolerantní k cigaretám, 44(26%) k alkoholu,18 (11%) k marihuaně, 9 (5%) k ostatním drogám.

Ze všech 33 učitelů, kteří mají drogový problém ve svém nejbližším okolí je 7(21%) tolerantních k cigaretám, 7(21%) k alkoholu a žádný z nich není tolerantní ani k marihuaně ani k ostatním drogám. Kromě těchto počtů byl jeden (3%) z této skupiny dotazovaných, který žádným způsobem neoznačil svoji toleranci nebo netoleranci k cigaretám, 3(9%) z nich neoznačili u alkoholu, 7(21%)  u marihuany a 3 (9%) u ostatních drog.

O školení projevilo zájem celkem 63 učitelů (38%). Na SŠ to bylo 6 lidí(21%), na ZŠ 57 učitelů(41%).

Diskuse :

Na 70% všech dotazovaných škol je alespoň jeden učitel, který uvádí problém na škole s drogami. SŠ 100%, ZŠ 65%. Přesto 100% z celkového počtu škol uvádí (alespoň v jednom respondentovi) problém na škole s cigaretami. Ukazuje se, že stále velká část populace učitelů nespojuje zejména cigarety s pojmem droga. Zvláště markantně na to ukazuje skutečnost, že  ze všech dotázaných základních škol 100% uvádí problémy s kouřením cigaret, 78% s alkoholem, ale jen 65% z nich připouští problémy na škole s drogou – jako obecným pojmem.

Podle údajů o počtu škol by šlo vyvodit, že střední školy jsou více v realitě a že zbývá „posunout“ 35% základních škol. Situace se ale jasněji ukáže, když se blíže podíváme na konkrétní osoby. Celkově 43% všech dotázaných uvedlo, že na jejich škole se vyskytl problém s drogou(droga jako obecný pojem), ale současně 90% z nich udává problém s cigaretami. Z výsledků lze vyvodit, že je nutná intervence ve smyslu pochopení, ale podle vysoké procentuální hodnoty údaje i v zacházení s drogovou tematikou na škole ve větším rozsahu, a to i na středních školách. Ukazuje to na složitost celé situace, kdy učitelé, kteří vnímají drogový problém v celém rozsahu, mohou kvůli svým postojům narážet (a v praxi se tak opravdu stává) na odpor svých kolegů. Zejména to mají těžké pokud nenacházejí pochopení pro svůj pohled u vedení školy, jakkoli mají pravdu.

Zajímavé je si všimnout údajů, kolik učitelů vnímá problém na škole s kouřením cigaret (SŠ 97 %, ZŠ 88%) a kolik stejných učitelů vnímá problém s alkoholem (SŠ 17%, ZŠ 38%). Zřejmé je, že na každé škole je nějaký žák, o kterém všichni vědí, že konzumuje cigarety a alkohol. Vzniká otázka, co je tím, co zakládá u kouření na „ problém“, co kouření cigaret má, a co je tím, co alkohol na druhé straně nemá. Nabízí se tradiční odpověď: Všichni tak trochu pijeme a nevadí to, není to vidět a nesmrdí to. Pokud to tak je, tak jsme zpět u vlastních postojů a jejich významu pro prevenci. Výsledky naznačují, že zvlášť na středních školách jako by alkohol přestával být problémem, což ale výsledky sledování konzumace alkoholu u středoškolské mládeže nepotvrzují.

Zatímco škol udávajících drogový problém je celkově 70 %, na počet všech dotázaných je to pouze 43%. U SŠ je poměr 100% ku 76 %, u základních škol je poměr 65% ku 36%. To ukazuje opět na nutnost zabývat se vzděláváním učitelů v drogové problematice.

Patrný je rozdíl v toleranci k uváděným drogám u obecného vzorku oslovených učitelů oproti skupině, kde se vyskytl problém s drogou v nejbližším okolí. U těchto učitelů se ukazuje méně tolerantní postoj prakticky u všech dotazovaných druhů drog – cigaret            (33% : 21%), marihuany (11% : 0%) nebo v kategorii ostatních drog (9% : 0%). U alkoholu není rozdíl tak patrný (26% : 21%). Je naděje, že pokud se při výcviku učitelů podaří zprostředkovat zážitek podobný tomu, jaký zažívají lidé s drogou v nejbližším okolí, může dojít u ne nevýznamné části z nich ke změně postojů směrem k menší toleranci, což může mít pozitivní odraz i pro drogovou situaci na škole.

 

Podle výsledků, kdy 100% SŠ i ZŠ škol udává problém s kouřením cigaret, by počet škol udávajících problém s drogami měl být 100%. To s vědomím, co všechno jsou drogy. Taková situace ovšem není.

Z údajů o zapojenosti učitelů do řešení problémů lze usuzovat, že značná část učitelů necítí, že by byli do řešení zapojeni, i když o problému vědí, a že necítí svoji důležitost pro řešení drogového problému na škole- tj. že přebírají svůj díl, nebo že na ně odpovědnost byla  delegována. Pokud bychom brali v úvahu pouze řeč čísel, potvrzovalo by to hypotézu, že se obecně drogový problém na školách neřeší jako systémová záležitost. Na druhou stranu je ale známé, že na školách se přijímají „ všeobecná“ řešení, ze kterým se učitelé nemohou vyhnout a jsou do nich zapojeni. Například tím, že na třídnických hodinách mají přikázané opakovat se žáky pravidla školy. Rovněž toto vypovídá o malém náhledu.

Je možné, že kdyby byly otázky formulovány jinak, byl by poměr zcela odlišný od stávajících výsledků. Lze také předpokládat,že dotazníky si k vyplnění vzali jen ti „ochotní“-tj. ti, kteří projevili zájem se touto tematikou zabývat. Případné odpovědi ostatních učitelů-tj. těch, kteří se o drogový problém na škole nezajímají, by pravděpodobně výsledky průzkumu rovněž posunuly. Nedomnívám se však, že by došlo u výsledků vypovídajích o postojích učitelů k zásadnímu posunu.

Závěr:

Hypotézy se potvrdily. Kromě nových šancí to může vyvolat i mnoho nevole – obran, jak již naznačily některé reakce v připomínkách dotazníku. Důležité je ale také pochopit, že dotazník nevypovídá pouze o postojích učitelů a situaci na školách, ale také o celém systému přípravy pedagogů na práci s drogovou problematikou. Z celé této situace není možné vinit učitele.

V současné době neexistuje škola, kde by nebyly drogy. Podle zkušeností, které mám se žáky i ZŠ v rámci prevencí a klientské práce, si myslím, že dokonce není škola, kde by nebyl někdo, kdo zneužívá celou škálu známých drog. Potvrzuje se, že některé školy tuto skutečnost nezaznamenaly a jsou ve stejné pozici jako rodiče, jejichž děti drogy berou a kteří čekají na nějaký důkaz, protože oni zkrátka ten problém zatím nemají. Tento postoj je možné hájit pouze do té doby, než si uvědomíme, že drogový problém bývá mnohem vážnější, než se navenek jeví. Těžká je také pozice těch učitelů, kteří na škole vnímají problém s drogou a jsou osamoceni.

Velkým tématem k zamyšlení jsou postoje učitelů k alkoholu a cigaretám a jejich náhled na spojení cigaret a alkoholu s jinými drogami. Přímá souvislost mezi užíváním alkoholu a cigaret a ostatních drog je známá již radu let. Vytvořením náhledu by vznikl velký protidrogový potenciál školy. Ukazuje se nezbytnost ovlivňování postojů učitelů i v tomto směru.

Výsledky v obecné rovině ukazují na dvě oblasti, kam je potřeba v přípravě pedagogů  upřít pozornost. Je to oblast vzdělávání v drogové problematice a nácvik dovedností s tím spojených. Ovšem jako nejdůležitější a nanejvýš aktuální úkol nyní vyvstává zvědomění činností souvisejících na školách s drogami. Některé  jsou produktivní a jiné kontraproduktivní ve smyslu „ čisté školy“.  Je jistě mnoho věcí, které se na školách dělají, ale velká část učitelů je s drogami nespojuje, nebo o nich vůbec neví, nebo má dojem, že se jich to netýká.Tím spíš je potřebné zvědomění, že právě tato konkrétní činnost na škole je způsobem práce s drogovým problémem a že postoje a jednání každého učitele hrají důležitou úlohu. To pomůže ohraničit a definovat, co je pro příslušnou školu drogový problém nebo co jím eventuálně není, bude jasně definovaný zájem školy.

Za současné situace, kdy věk uživatelů drog stále klesá hluboko pod 15 let, je neudržitelné tvrdit, že drogový problém na škole vyřešíme tím, že nabídneme dětem na škole sport atd., nebo ho budeme popírat a přehlížet důležitost systémového řešení a postojů.

Uvědomění si změněných nároků může na školách vyvolat nejen novou naději, ale také mnoho obran. Proto bude důležité nabídnout učitelům a ředitelům takový program, který pro ně bude přijatelný, nebude je ohrožovat a bude jim spíše nabízet možnosti než stavět před ně nepřijatelné alternativy. Řada učitelů má zájem a cítí potřebu „dělat s tím něco jiného“. Nebylo by moudré tento zájem učitelů propást. Místo něj by totiž mohla nastoupit hluboká apatie a v důsledku toho by došlo k ještě větším ekonomickým a morálním ztrátám.

Liberec, 20.9.2001                  Igor Pavelčák

[/read]