Kontakt

Mgr. Igor Pavelčák
pavelcak-igor

Pertoltice 202, 463073

+420 728 022 618

ipcak@volny.cz

č.ú.: 2800744728/2010

napsat zprávu >

 

Chcete-li poslat zprávu:

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět

Vaše zpráva

Zlobící děti

Rodiče jsou šťastní, když děti jsou šťastné. Nikdo však nemůže jít životem a neubližovat. Když děti „zlobí“, rostou k samostatnosti. Když zlobí „moc“, je dobré se podívat, co se doopravdy děje. Neexistuje žádná opravna „rozbitých“ dětí ani univerzální rada. Po možných souvislostech je nutné pátrat v rodině. Nejdůležitější pro dítě jsou jeho rodiče a rodina. [read more=“Více…“ less=“…méně“]

Za každou naší činností člověka je cíl něčeho dosáhnout.  Co chtějí děti, když zlobí?

Zpravidla chtějí na něco nebo na sebe upozornit. Někdy také chtějí získat výhodu, která jim nepřísluší (například oproti sourozenci).

Pro každého „zlobící děti“ znamenají něco jiného. Pro někoho je to školní zlobení, někomu vadí krádeže, někomu když děti odmlouvají nebo berou drogy, nechtějí chodit na „velkou“ nebo se  stále počůrávají, odmítají jíst nebo zvrací atd. Není důležité, co ostatní považují za zlobení. Důležité je prožívání rodičů nebo pěstounů.

„Zlobení“ je „normální“, i když někdy těžko k vydržení. Je součástí dospívání dítěte.  Když však začne ohrožovat okolí nebo rodinu, pak je výhodné si položit otázku: „Co se to vlastně děje?“ Odpověď je často možné nalézt jen s pomocí nezávislé osoby- poradce.

Nikdo na hluboké úrovni nechce dobrovolně prožívat utrpení a bolest, i když se to tak může jevit. Ani „zlobící“ děti ne. Je možné rozmotat zapletení, které se projevuje zlobením dětí. Nutné k tomu je pracovat s celou rodinou.

Nabízím konzultace > pro rodiče, prarodiče, pěstouny a jejich děti v této oblasti.

[/read]

Rodinná terapie a rodinné konstelace

Proč se manželé „museli“rozejít

RT i RK mají společné to, že se oba směry zabývají rodinným systémem. Rozdíly se objevují zejména v tom, co oba směry považují za důležité a v tom smyslu se i táží. Někdy se proto objeví velmi rozdílné hodnocení navenek stejných situací. [read more=“Více…“ less=“…méně“]

Bulímie je oběma směry chápána jako produkt nedokončeného separačního procesu na pozadí konfliktu rodičů. Rozdílnost mezi RT a RK je především v pohledu na tok energie chcete – li směr působení sil a v chápání příčin a následků.

Uvedu příklad:  Nazval jsem to: „Proč se manželé museli rozejít“ s podtitulem „Jak pracují RK“

Dostala se mi do péče bývalá klientka mých učitelů a následně pak také kasuistika o tom případu . Na krátkém úseku vztahu Kl a jejího bývalého manžela ukážu, jak pracují RK.

Klientka se dlouhou dobu léčila s bulímií a ke mně přišla s tím, že bulímii zvládá, ale nyní má deprese.

Z pohledu RK není důležité, co si lidí myslí, ale důležitá jsou fakta. Při problémech současném vztahu hrají důležitou roli kromě jiných vlivů případné neukončené minulé vztahy- například první lásky nebo milenci.  Kl. potvrdila, že před tím, než si vzala manžela, byla velmi zamilovaná, stále na toho člověka myslí a považuje za nemožné, že by se s ním ještě jednou neviděla . Kl  pak dále řekla, že manžela nikdy nemilovala a dokonce mu to také řekla. Vzala si ho proto, aby na svou lásku zapomněla a také proto, že si myslela, že jí manželský vztah pomůže se zbavit bulímie, kterou celou dobu trpěla.

Partner za příznivých okolností může být tím, který může být nápomocný v rozhýbání ustrnutí v bulimické fázi separačního procesu. Otec Katky mi bývalého manžela popsal vědce k normálnímu životu nepoužitelného, spíše jako další děcko, o které je nutné pečovat a není možné se o něj opírat. Podobné hodnocení se objevuje i v kasuistice, kde se dále předvídá konec vztahu. To se také stalo. Manželství skončilo.

Z konstelačního pohledu byl ale ten vztah určený ke krachu od samého začátku. KL. stále miluje první lásku, manžela nikdy nechtěla jako partnera, byl vlastně použitý  pro její boj s bulímií a byl náhražka za nenaplněnou lásku. Ne teda proto, že manžel byl „nepoužitelné dítě“, ale proto, že KL. pro něj nikdy neměla místo „muselo“ manželství skončit. Navenek je to stejné, ale v toku energie opačné, než se na první pohled zdálo. Proto bývalý manžel nikdy nemohl naplnit očekávání pro terapii bulímie Kl.

Řešení pro klientku z pohledu RK je v přijetí odpovědnosti, že manžela vlastně použila, že mu ublížila. Oba pak musí uznat,že spolu nemohli být a také uznat ztrátu z konce vztahu a nechat si čas na bolest, která je s tím spojená. Nutné je také uznat trvalost spojení v rolích rodičů. Pak bude toto místo uzavřené.

Uvidět tuto souvislost není nijak obtížné. Celé je to v přijetí těchto souvislostí obecně a v pokládaní  otázek. Tak se u současné rodiny ptám na bývalé a současné partnery, milence, potraty, děti.

Neukončené vztahy jsou otevřeným místem, kudy uniká životní energie, i když zpočátku nový vztah vypadá, že zmůže všechno. (Je jedno jestli se neukončený vztah týká rodiče nebo partnera nebo někoho, kdo zemřel).  Dřív nebo později ale příjem z nového vztahu nestačí pokrýt ztráty. Řešením pro to je uznat konec vztahu nebo nenaplnění očekávání a bolest s tím spojenou. Nutné je pak také dát prostor smutku- vysmutnit smutek, aby se nemusel hromadit.

Kl. přišla pro deprese. Není divu. Není svobodná, je v presu ze zátěže nevysmutněných smutků.

Dobrým výsledkem u problémů souvisejícími s nedokončenou separací je dokončená separace nebo nastartovaný separační proces. Je lhostejné, jak k tomu dojde.

Na krátkém úseku jsem na pozadí RT nabídl pohled RK. Inspirací k tomu, abych s tím zabýval, je moje zkušenost  z výcviku RT. Míval jsem někdy pocit, že se pohybujeme na samém prahu konstelačního uvažování. Obě metody mají velký potenciál, mají mnoho společného, ale ukazuje se, že i některé významné odlišnosti.

Liberec, 25.3.04                                                  Mgr.Igor Pavelčák

[/read]