Když máme štěstí, je někdo s námi, když se bojíme, obáváme – když máme strach. Na strach je nejlepší maminka, případně někdo, kdo nás doopravdy vidí ( = vnímavá přítomnost). Stejně jako je strach vždy individuálně prožívaný a nesdělitelný pocit ( = cítěný smysl), jsme stejně individuálně vždy nakonec na SVŮJ STRACH nevyhnutelně sami.
