Cenzura je dobrá

Cenzura je dobrá tam, kde se jí zachovává řád. V partnerství nezabiju manžela/lku, když mě vytočí, neřeknu slova, která mám na jazyku a kterých bych pak litoval, nezatěžuji děti rodičovskými starostmi atd.
Naopak cenzura, která slouží k tomu, aby se k lidem nedostali odlišné názory a informace, než jsou “oficiální”, slouží k ne- řádu a je jednou z příčin konfliktů v rodinném systému (např. rodinné tabu) a společnosti. Tento druh cenzury slouží k udržení moci a hlásaných “pravd”. Taková cenzura je také dobrá v tom, že je současně zprávou o nejistotě cenzora – respektive jistotě, že to jeho není “svatá věc”. Je symptomatickým projevem mocenských ambic jejich přikazovatelů a také symptomem nejistoty, že to, co hlásají, nemusí obstát v konfrontaci s odlišným pohledem na život.(= dá se to podle toho poznat). Boje za svatou věc mají za následek vždy jen utrpení – často nevinných.