Jako je angína obvykle symptomem úzkosti dítěte, je Hitler a jemu podobní rozpínači a válečníci symptomatickým projevem společenského dění. Oni jsou vyvoleni (zneužiti) systémem svým symptomem poukázat na systémovou nerovnováhu, mají DŮLEŽITOST, i když za to osudově platí. A protože symptom svou druhou funkci – tj. ZAKRÝT příčinu nerovnováhy plní současně naplno, poskytuje rodičům/rodině i společenským elitám argumenty a strategie, jak popírat vlastní vliv na vznik a rozvoj symptomu. Starostlivá matka „se obětuje“, kvůli dítěti se vzdá kariery, dítěti uřežou mandle, až nakonec pomůžou zlaté injekce, ale to už je dítě invalidní a města zničená a prázdná, ale hřbitovy přeplněné. A protože je od samého počátku zřejmé, že vyříznutí mandlí nic neřeší, je celá věc o to víc jen emociální, kde racionální argumenty pro úzdravu jsou chápány jako útok, proti němuž je nutné se s rozhodností postavit. Takové odvedení pozornosti slouží opět k tomu, aby se zakryla ukazující se odpovědnost a podstata systémové nerovnováhy.
