Jakkoli si to nepřipouštíme, nebo o tom vůbec nepřemýšlíme, všichni máme své individuální limity. Přiblížit se ke svým limitům a respektovat je -tj. přijmout je – je v řádu a je to úkol pro každého člověka. Limit ve sportu, limit v rození dětí, limit osobnostní změny, limit nadání atd. Naše limity jsou součástí TOHO VÍCE a mají vždy individuální charakteristiku a rozměr. Nikdo nemůže jít za své limity. Tady neplatí rčení: „… když budu/budeš chtít, tak…“ I naše pobývání na tomto světě je limitované. Nakonec všichni, tak jako tak, umřeme.
