Státní převrat
15.4.2026Někdy je dítě v rodinné situaci tak zoufalé, že se poškozuje (řeže, nejí, jede do Afriky zachraňovat…). Na nejhlubší úrovni tím konáním upozorňuje na „problém“ a volá po řešení. Bývá to, když rodiče nejsou na značce rodiče a dítě nevidí. Strategie oběti. Jiná situace je, když jsou rodiče na značce, dávají dítěti hranice, ale dítě, možná z minula nebo od „někoho“ zvyklé dělat si, co chce, si chce zachovat svůj neoprávněný vliv v rodinném systému. A když rodiče „drží“ a dítě nemůže prosadit svou obvyklými prostředky, v krajním případě spáchá „státní převrat“. Třeba zabije jednoho rodiče nebo celou rodinu ve své duši, nebo celou rodinu rovnou vyvraždí. Strategie agresora. To se v tomto případě děje z mocenských důvodů. Z mocenských důvodů, ale vždy na základě osobních systémových souvislostí jednotlivých pučistů, se dějí i státní převraty.
Zapomněli
14.4.2026Zapomněli jsme inzerovat na stránkách, že 15.4. 2026 od 17 hodin bude beseda na téma „Partnerské rozchody bez následků“ ve Višňové v Klubíku č.p. 190. Zveme bohužel až ted´, ale účastníky vítáme.
Když se odchýlíme
13.4.2026Rodí se jen muž a žena a jen muž a žena mohou mít děti jako pokračování. Když se od tohoto základního konceptu odchýlíme, je vše nenávratně ztraceno, pokud nenajdeme způsob, jak se vrátit zpět do bodu, kdy jsme se špatně rozhodli. Války rodinné, intelektuální nebo krvavé nejsou tím krokem zpět- naopak.
Beseda: Partnerské rozchody bez následků
12.4.2026Aby partnerské rozchody mohly být „bez následků“ a aby nevznikla KŘIVDA, musí každý přijmout svůj díl odpovědnosti. Bez toho není možné jít dál, protože křivdou zůstáváme s minulým připoutáni, a tak nové nemá šanci. Ani muž a žena a ani například firemní události.
Opakování
9.4.2026Když máme vztek na rodiče za to, CO NÁM UDĚLALI, a když umíme focusing a víme, že máme nechat pocity se vyjádřit a ne je soudit nebo opravovat, je pro nás dobré vztek „pustit ven“. Když zůstaneme v intelektuálním postoji toho, KDO VÍ a kdo své emoce „zvládá“, všechna nahromaděná energie vzteku místo ven vystřelí dovnitř do našeho těla a ničí. Jakkoli je zřejmé, že vztekání se vůči rodičům jde proti řešení, nemůžeme přeskočit, co je právě na řadě. Když máme právě tedˇ vztek, je na řadě vztek a přijetí bude až někdy potom. Jen pozor, abychom u toho nebyli ukřivdění- v pozici oběti. „Lituji se“ je nezbytné změnit na JE MI TO LÍTO „silou“ – vlastním rozhodnutím.
Velikonoce
8.4.2026Muž bije ženu ve dvou případech. Když s ním žena není jako s partnerem, nebo když ji miluje, ale z nějakého důvodu „musí“ ze vztahu odejít. Obojí je zoufalství a není omluva. Opravdoví partneři, muž muž a žena žena na Velikonoce radostně pomlázku dodrží. Žena uzná podřízenost muži v tom, že jedině skrze mužův proutek může dosáhnout naplnění ženy v dětech. Při souložení muž bije do ženy, někdy teče krev, agrese života, stejně jako agrese dítěte při rození. Tak je to určeno.
Nesplněná povinnost
7.4.2026Když má dítě udělat domácí úkol do školy a neudělá ho, tak nesplní svou povinnost. Je proto v řádu, když to má pro něj nepříjemné následky jako informace o hranici. Když má ale dítě splnit něco, co je nad jeho možnosti, není to nesplnění vyžadované povinnosti a „trest“ jde přímo proti řádu. Někteří lidé se peskují, když se potkají se svou slabostí, a berou to jako selhání -nesplnění své povinnosti všechno zvládnout dokonale. Problém není aktuální „slabost“. Problém je, když u ní zůstaneme, místo abychom toho bodu využili jako nové příležitosti/informace. Přijetí. Vždycky to budu chtít…
Křivda
6.4.2026Když odmítneme svůj díl odpovědnosti na tom, co se nám stalo, narodí se KŘIVDA.
Jako obilí, jako brambory, jako dítě
3.4.2026Jako obilí, jako brambory, jako dítě v lůně matky potřebují čas, aby dozrály, tak i opravdová změna potřebuje čas, aby se mohla udát. Čas a VÝŽIVA. Jako PRVNÍ se musí ale „zasít“/ZAČÍT.
Strach ze strachu
31.3.2026„Pánbůh nás miluje jen takové, jací jsme. Nikdo takový, jakými bychom si přáli být, neexistuje“- čti „Zázrak“. Když mám strach, že budu mít zase strach, lepší je než rozumování o tom, jak by to „mělo být“, prostě strach ze strachu přijmout. Můžeme také přijmout to, že opravdu aktuálně nesouhlasíme, i když je racionálně zřejmé, že jiná cesta ke spokojenosti nevede. Všechny logické argumenty a naše přání narazí na NESOUHLASÍM. Souhlasím se strachem ze strachu a souhlasím/přijímám s vlídností, že aktuálně nesouhlasím, je možnost, jak se hnout z místa.
Pro některé lidi
29.3.2026Pro některé lidi je vyjádřený nesouhlas s jejich názory a postoji zrada do té míry, že se to dá přirovnat pouze k tomu, když matka nevidí, nebo přímo opustí své dítě. Přerušené sbližování. Taková „zrada“ se neodpouští a „vyřeší“ jen tím, že matku (kolegu, jiný stát, ideologii) dítě zavraždí, zneuctí a definitivně poníží.
Povšimnout
29.3.2026F. Timmermans , Rodinná kronika: „Lidé mají rádi, když je politujete, zrovna tak jako když je pochválíte. Oboje vyrůstá z téhož kořene. Musíte si jich povšimnout.“
Jako dítě
28.3.2026Jako děti považujeme řadu věcí za samozřejmost (včetně pochování od maminky) a jako štěstí prožíváme například u vytouženého dárku. Jako dospělí, VĚDOMÍ dospělí, můžeme šťastné chvíle prožívat, když si například dojdeme pěkně na záchod, nebo když nám někdo uvaří dobré jídlo. Hluboké štěstí a vděčnost za tu přízeň, že právě nám bylo dáno. A to i přes to, že nám NĚCO „chybí“.
Nejde to
26.3.2026Někteří lidé „vědí“, že by například měli jít na konstelace, ale nejde to, protože teď jsou velikonoce, měli by si tohle přečíst, ale nejde TO, protože teď toho mají hodně, měli by přestat tolik pít, ale teď to nejde, protože jim to pomáhá se uvolnit v tom napětí z toho všeho… Teď to prostě nejde! Trpět je snazší teď i potom. Každý sám, každý s tím svým.
Terč
24.3.2026Někteří lidé docházejí na individuální psychoterapii, pak na skupinovou, pak na holotropní dýchání, na rodinné konstelace, k šamanům a pak na…, a když se jich někdo zeptá, jak se mají, odpovědí „nic moc“, protože nemůžou najít toho správného partnera nebo nejsou v partnerství spokojení, něco s dětmi, v práci, s rodiči, sourozenci, chybějí peníze, potíže s bydlením, zdravotní komplikace atd. Buď tedy střílejí dobře, ale evidentně do špatného terče, nebo je baví trpět (loajalita), nebo dohromady – hledají něco za MATKU. Marně.
Kdo
22.3.2026Kdo z nás by zvládl žít šťastný život, kdyby mu „nepřátelé“ zabili dítě, sourozence, rodiče? Kdo z nás by vydržel TU VINU, že my jsme přežili a oni ne? Kdo z nás byl žil spokojeně dál i s vědomím, že jsem se nějak podílel na něčí ztrátě nebo dokonce smrti? Kdo ve službě ŽIVOTU a novým dětem?
Války a spolky
21.3.2026O co jde doopravdy, když se války tak blízko u nás rozpoutávají, o čem se současní „vládci“ s těmi minulými v České republice dohodli, na čem se spolčili světoví nepřátelé a přátelé, to se můžeme jen dohadovat. V každém případě se „musí vyrábět zbraně a „musíme“ se bát, takže se nabízí jako odpověď peníze a moc. Válka jako symptom nerovnováhy systému – zastírací funkce symptomu.
Doopravdy
20.3.2026Kdo chce doopravdy umřít, ten umře. Kdo nechce umřít, ten nakonec umře taky.
Právo, mezinárodní právo
19.3.2026Právo, natož mezinárodní právo se neřídí přáním dítěte o spravedlivém světě „podle MĚ“- tj. maminka, která mi dá vždy, co NUTNĚ potřebuju. Ve skutečnosti nikoho jiného nezajímají naše práva, když z toho taky ten druhý nebude nic mít. Tak například Hitler v nezlikvidoval hned Čechy, protože je potřeboval na práci. To plánovali až později. To samé Sovětský svaz atd. Kdysi v Americe vznikl nápad, poslat všechny černochy zpět do Afriky. Skončilo to na tom, „kdo by ale pracoval na polích a v továrnách?“. To samé západní státy se Střední Evropou, vždyť tu mají „továrny“. USA a Izrael něco potřebovali pro sebe a už ne od nás, tak teď nebude ropa ani plyn. Jde primitivně vždy o vlastní výhody a přežití, jen někdy zakryté vznešenými slovy. Bylo to tak vždy a vždy bude. Dokud se celý svět, každý jeden nepokloní své matce, do té doby bude jen možné a nutné říct : „Souhlasím i s tím“.
Nenajíš
17.3.2026Napsat knihu je náročné, vyrobit auto prakticky zázrak, dolovat uhlí nebo zlato je těžké, ale ničeho z toho se nenajíš. Kdo nedržel v ruce motyku a neokopal svůj řádek řepy s vědomím, že tak je to správně, může namalovat vznešený obraz, natočit vítězný film nebo vystudovat 4 vysoké školy, vždycky mu bude ale chybět UZEMĚNÍ. Všechno jídlo je ze země/Země. Země je v Řádu první.
