Aktuality

Náš život se odehrává v systémovém rodinném kontextu. Kromě toho je ovlivněn aktuální dobou a společenským děním. Události, které během života zažíváme a prožíváme, mají z určitého pohledu charakter symptomu (například společenského) a mohou nás inspirovat k zamyšlení a následně k porozumění systémovým souvislostem, které tak či tak mají na…

Když je ŘÁD respektovaný, může člověk v těle zažívat pocit rezonance s proudem života. Když ŘÁD respektovaný není, i to může v těle cítit, když bude chtít.

Systém je definování hranicí a prvky systému (například rodina, město, stát atd.) Každý prvek systému má tendenci se rozpínat na úkor toho druhého. Když se zjistí, že daný prvek přišel o tuto základní charakteristiku, nebo že nemá sílu se bránit - tj, není přiměřeně agresivní, ostatní jeho místo zaberou. Děti…

Jestliže uvěřím v existenci boha a v boží plán/záměr, pak také musím přijmout existenci ďábla a jeho záměry. Některé věci a události se mimo tento rámec obtížně vysvětlují a chápou. Systémová rovnováha.

Od roku 2023 bude programy organizovat a mít v režii Aleš Pavelčák. Igor Pavelčák se akcí bude účastnit jen jako host. Stránky i kontakt zůstanou po určitou dobu, jak jsou. To znamená, že akce příštího roku budou k dohledání na stávajících stránkách. Případné platby za akce/programy v příštím roce jsou…

Když překročíme určitou hranici, není možné se vrátit zpět, jakkoli by se to jevilo výhodné: potrat, nevěra, výchova, stará/nová práce atd. Když rodiče dětem (politici lidem) příliš povolují/dávají- nebo utahují/nedávají, dojde ke zhroucení původního konceptu, a to nejčastěji za velkých obtíží a ztrát. Motivace pro takové jednání vychází vždy z…

Když cítíme křivdu, nepomůže ke spokojenému bytí se v ní babrat ani snaha ji vysvětlit. Stejně jako když prožíváme strach, prostě ji máme. Nejlépe je u pocitu křivdy pobýt, dát mu/jí místo. Pak má šanci se přeměnit například na BOLEST.

Můžeš si svobodně říkat a dělat, co MY považujeme za správné. V opačném případě tě vyloučíme (= zakážeme, zkompromitujeme, uvězníme...), případně upálíme jako Jana Husa. Tomu říkáme svobodná volba.

Počítám s tím, že rodiče všechno dětem neříkají a jako rodič i jako dítě to beru na vědomí. Počítám také s tím, že mocní/politici obyčejným lidem všechno neříkají a obraz o realitě o další rozměr nechávám otevřený - jako v rodině. Věci mohou být i jinak, než se jeví.

Pracoval jsem s rodinou, jejichž předci se v Sudetech před válkou přihlásili jako Němci k Říši. Pro Říši byl jeden syn odvedený na frontu a záhy byl zabit. Druhý syn odmítl válku, tak ho pro Říši popravili. Pak se k něčemu přihlaš (nebo si dobře vyber).

Kolektivní vina existuje - v rodinných i společenských systémech. Teprve až ji jedinec přijme, může se osvobodit.

Od roku 2023 bude programy organizovat a mít v režii Aleš Pavelčák. Igor Pavelčák se akcí bude účastnit jen jako host. Stránky i kontakt zůstanou po určitou dobu, jak jsou. To znamená, že akce příštího roku budou k dohledání na stávajících stránkách. Případné platby za akce/programy v příštím roce jsou…

Když při rodinných konstelacích není zástupce "v roli" (je jedno jestli vědomě nebo nevědomě), zabírá pro sebe prostor původně určený pro protagonistu.

Ve 20. a 30. letech odbory v USA ovládala mafie a když bylo potřeba něco- někoho prosadit, svezli se lidi autobusy do místa s buřty a byla stávka. Za socialismu odbory nestávkovaly, nebylo potřeba, odbory a jejich předáci podporovali "jednotnou linii strany a vlády a jejich vedoucích představitelů" (tak na…

Když dítěti "chybí" matka, má tendenci ten deficit kompenzovat v práci, koníčcích, postavení, vztazích... Lepší pro něj i pro jeho okolí je, když se toho požadavku vzdá.

Vůbec není jisté, že lidé, kteří "pracují na sobě", pracují také na své změně.

Podobně jako ve focusing, kde se "zapomenutá" témata bez naší vůle vynořují a zpřítomňují, je možné se prostřednictvím konstelací setkat s tím, co je právě teď nejdůležitější, co odsunujeme, přehlížíme, na co jsme radši zapomněli nebo nedáváme tomu tu patřičnou důležitost (tj. vylučujeme ze systému). Na říjnovém setkání na semináři…

Když se podíváme ZA , uvidíme skutečný příběh oslav narozenin, úmrtí, výročí atd. Umřela anglická královna, představitelka bezohledné koloniální expanze. Už sousedi VELKOU Británii berou jen s výhradami. Co má skutečnou hodnotu trvá v čase a nemění se. Například když žena porodí dítě.

Chtít věci výhradně podle sebe je popírání nezvratitelné osudovosti a plivání na matku a otce. Opravdová síla je v přijetí a souhlas s omezeními vyplývajícími z toho, odkud jsme přišli.

Vyvolení staří lidé umírají ve světle ramp a za nadšeného potlesku lidu, a tak jen málo lidí reflektuje smrt obyčejného člověka (když se to netýká rodiny), natož že umírají iluze o našem světě. Staří umírají, to je v řádu, nefunkční systém umírá, to je v řádu...