Neomalený nárok

“Uvař mi kafe, jsem vyřízenej!”; “O tom si musíme ještě popovídat/povídej si se mnou!”; “Přijedeš pro mě, viď?”; “Boženo, dneska budu u vás spát, pohádala jsem se se starým!”; “Ještě že jsem vás porodila tolik. Aspoň se bude mít kdo o mě postarat.”; “No, tak jsem přišla pozdě!”; Pořadí pacientů určuje lékař ( lékař ne- sestra); Před “mocným” se automaticky zmenšuji, protože ON/ONA určitě neprdí atd.
Většina lidí bývá takovým arogantním požadavkem tak zaskočena, že udělá, co je požadováno, i když dřív nebo později má z toho “blbý pocit” do té doby, než tento mocenský a agresivní projev nepřijme jako normu.
Nevychází to jen s malými dětmi. Děti v takové situaci “zatáhnou ruční brzdu” a koncept rodiče/babi/ učitele… “vše a vždy pro mě” se ve vteřině zhroutí a z neomalence se stává chudák- rozuměj oběť.