Když přišel vítr(vír), nikdo nemluvil o viru a nikdo nenutil dobrovolníkům očkování a roušky. Jen co se vítr utišil, už jsou tu zase s tím „nebezpečným vírem“ a s konceptem „my vás zachráníme, i když to nechcete nebo nepotřebujete“, ať to bude stát (vás) cokoli. Po nás potopa! Tak tu máme povodně. Další nepřítel, „který se hodí“. Nestojím o ještě větší utrpení, aby konečně přišla změna! Ať odpovědnost má ten, kdo je vinný. Nechávám mu to tímto, jako součást jeho osudu.
