Nic nechápou (nebo nechtějí?)

Když přišel vítr(vír), nikdo nemluvil o viru a nikdo nenutil dobrovolníkům očkování a roušky. Jen co se vítr utišil, už jsou tu zase s tím “nebezpečným vírem” a s konceptem “my vás zachráníme, i když to nechcete nebo nepotřebujete”, ať to bude stát (vás) cokoli. Po nás potopa! Tak tu máme povodně. Další nepřítel, “který se hodí”. Nestojím o ještě větší utrpení, aby konečně přišla změna! Ať odpovědnost má ten, kdo je vinný. Nechávám mu to tímto, jako součást jeho osudu.