Někteří lidé mají představu, že když se „věcem“/blbostem nebude dávat pozornost, tak samy zajdou, skončí. Například kdyby se aktuálně neřešil slet Němců v Brně, vyšumělo by to a nic. Přesně podle hesla: „Když se symptom zalévá, tak roste“. Co by se stalo, bychom jako rodiče přehlíželi braní drog dítěte, přehlíželi otázku migrace atd? Komunistů a hitlerovců byla na začátku také jen hrstka, abychom měli úrodu, musíme konat kroky proti ŠKŮDCŮM. Pokud neochráníme své hranice, zájmy, hodnoty, náš systém skončí. Z podstaty principu dynamické rovnováhy systému. Proto je takový postoj omyl. Braní drog nebo jiné problémy dětí, stejně jako společenské symptomy, jsou projevem nerovnováhy v systému. Společenskou nerovnováhu těžko, rodinnou snáze, jako jednotlivci řešit můžeme. Součástí řešení je také postavení a udržování hranic zejména tím, že rodiče jsou na značce rodiče a dítě je dítě BEZE VŠEHO. Problémem u společenské nerovnováhy je to, že ti, kteří se mají starat o fungování systému, nejsou „na značce“ své funkce, jejich zájem a nasměrování je mimo systém, který reprezentují, podobně jako když například matka zůstala u své první lásky nebo u mrtvého sourozence. Zejména společenské problémy není možné přehlížet nebo vymlčet bez vážných následků.
