Je známým faktem, že když chce jeden z partnerů odejít, druhý milující odejde místo něj. V horším případě umře, a tak „osvobodí“ toho druhého z jeho odpovědnosti, říct TO nebo udělat TO. Je jedno, jestli to odcházející partner ví vědomě nebo ne, že není ve vztahu přítomný, že „odchází“. Jiná systémová logika je, když „opouštěný“ partner vážně onemocní, aby odcházející partner „nemohl“ tak snadno odejít. Jiná situace také je, když milující partner odejde vědomě, protože cítí, že nedochází v současném partnerství k výměně v dobrém. Důstojné je, aby odcházející partner „odešel“ bez podmínek a důstojné také je, když druhý z partnerů souhlasí, nechá partnerovi jeho odpovědnost za „odchod“ a neumře nebo neonemocní.
