Podle práva

Za 2. světové války, když Němci někoho popravili, poslali jeho rodině vyúčtování nákladů za popravu jejich příbuzného, jako by to byla služba pro ně od úřední moci a jako by si oni tuhle “službu” u moci objednali. To vše podle tehdejšího práva, podobně jako bylo podle práva, že Židé nesmějí vlastnit to a to a nesmějí chodit po chodníku a do parku atd. Podle dnešního práva musíš mít telefon a internet, aby děti měly distanční výuku a od úřadu ti mohla přijít SMS. Ale co když na to nemám nebo to nechci? Budu moct jít do parku?