Právo, natož mezinárodní právo se neřídí přáním dítěte o spravedlivém světě „podle MĚ“- tj. maminka, která mi dá vždy, co NUTNĚ potřebuju. Ve skutečnosti nikoho jiného nezajímají naše práva, když z toho taky ten druhý nebude nic mít. Tak například Hitler v nezlikvidoval hned Čechy, protože je potřeboval na práci. To plánovali až později. To samé Sovětský svaz atd. Kdysi v Americe vznikl nápad, poslat všechny černochy zpět do Afriky. Skončilo to na tom, „kdo by ale pracoval na polích a v továrnách?“. To samé západní státy se Střední Evropou, vždyť tu mají „továrny“. USA a Izrael něco potřebovali pro sebe a už ne od nás, tak teď nebude ropa ani plyn. Jde primitivně vždy o vlastní výhody a přežití, jen někdy zakryté vznešenými slovy. Bylo to tak vždy a vždy bude. Dokud se celý svět, každý jeden nepokloní své matce, do té doby bude jen možné a nutné říct : „Souhlasím i s tím“.
