Přiměřeně rádi můžeme být, když se nám podaří NĚCO, na čem nám hodně záleží. Ale víc ne. Hrozí totiž riziko, že TO nebude jen „to“, ale spíše TO, jehož úkolem je dát nám pocit přijetí a vlastní hodnoty. „Rodička uvaří pro rodinu oběd, je ráda, že jim chutná, a pak jde umýt nádobí a zase je ráda, že je to hotové.“ Atd.
