Popírání, relativizování nebo upravování reality způsobuje systémovou nerovnováhu. Upravovačům už nikdo nevěří, stejně jako dítě přestane věřit matce/otci, když se na prach rozpadne „pravda“ a zjeví se realita, že sourozenec není vlastní, nebo že otec/matka o dítě neměl/la zájem a že se s ním po adopci nechtěl/la setkat. Bolestná, nevyslovitelně bolestná zrada – později pak součást osudu, život se vším.
