Ačkoli sourozenci vyrůstají v téže rodině, stejné situace vnímají a prožívají často odlišně, někdy s konfliktem mezi nimi. Je to dáno tím, že každý z nich má jinou úlohu v systémové loajalitě. Ten z nich, kterému se podaří ze systémového zapletení vystoupit, musí také bez VINY vůči druhému sourozenci (třetímu…) přijmout „výhodu“ žít svůj život naplno. Obvykle je jen jeden z rodiny, kterému se to podaří. Ten je předurčený/vyvolený tímž rodinným systémem, aby systém mohl pokračovat od debaklu k TOMU VÍCE. Je to imunitní projev systému ve služně ŽIVOTU, jaký je. Někdy nás k opravdové změně „přinutí“ potíže dětí, naše osobní nespokojenost, nebo se to stane „jen tak samo“. Pokud si toto uvědomíme, není čeho litovat.
