Absurdní například je, když si migranti/cizinci nárokují své požadavky proti zemi a jejich obyvatelům, kam se uchýlili, dokonce ilegálně, před čím utekli ze své vlasti, kde vedli svou individuální válku. Ještě absurdnější ale je, že vládci jednotlivých zemí to dopouštějí. Logika osobních válek a touha po moci vychází vždy z konfliktu s rodiči a potřeby jim ukázat, jak se TO má dělat „správně“. Z „malých“ osobních válek jsou pak ty velké. Velké války mají několik výhod: Když „jde o život“ (naše hodnoty, ohrožené zájmy atd.), nemusím jako prezident vysvětlovat „lidu“, že mě bije manželka, že jsem se do 16 let počůrával, že jsem odklonil peníze… nemusím se zabývat svou vinou za nesplněné sliby a hlavně „nemám“ čas vyřešit si vztah s matkou. Velké války jsou symptomem, který slouží k zakrytí slabosti těch, kdo válku rozpoutávají, atˇ nabízejí jakýkoliv argument nebo vysvětlení. Velké války jsou také produktem lidí, kteří na válce vydělávají a kteří nikdy nebudou mít dost. Pocit bezpečí a nasycenosti pochází jen od přítomné matky.