Když se něčemu naučíš – třeba od rodiče, nebo učitele – je pak důležité jít vlastní cestou. Usilovat od samého začátku, nebo dokonce, když mi nic jiného nezbývá než “jít vlastní cestou”, je podobné, jako brodit se hlubokým sněhem, nebo se prodírat houštinou. Stojí to mnoho sil a často je to nebezpečné. Výhodnější je jít “v něčích stopách”, po cestě, a teprve pak, až cesta skončí, jít dál sám. Ničemu neprospěje, když předčasně vyčerpáš své síly, aniž by sis později mohl říct, že to mělo smysl.