Jako fyzický akt si většina lidí přestaví znásilnění ženy mužem. Kromě toho, že to bývá traumatický tělesný i psychický zážitek pro ženu, je to také hluboké ponížení muže v mužství. Muž tím přichází, většinou nezvratně, o důstojnost, protože vlastně ženu ŽENU nechce, bojí se, že by neobstál ve vztahu muž -žena, zejména v oblasti rovnováhy DÁVÁNÍ a BRANÍ. Znásilněný může být i muž ženou, a to v situaci, když žena své ženství zneužije a muže „dostane“. Nechce muže jako MUŽE, nevidí a neuznává cenu muže pro ženu. Muži to jako znásilnění obvykle nevnímají, spíše naopak. To, že žena zneužila ženskou přitažlivost, aby dosáhla svého záměru (byť by to byl i sex), mužovi dojde pozdě nebo nikdy. Tak jako muž, i žena jde proti svému ženství. Naproti tomu osudová a vášnivá přitažlivost mezi mužem a ženou je prosta všech postranních záměrů a morálních konceptů. Má spirituální rozměr a je oslavou ženství a mužství v sobě navzájem.
