RByl jsem oslovený školou, abych připravil program besedy pro rodiče a učitele. Program jsem připravil a před termínem mi paní ředitelka poslala email, abych jí poslal anotaci semináře. To ale nebylo původně dohodnuté, nebyl sjednám takový druh práce ani odměna za to. V té době jsem už 30 let ve školství nepracoval, a tak mě zarazil ten „samozřejmý“ tón požadavku paní ředitelky. Vzpomněl jsem si, že i já jako učitel jsem na takové příkazy reagoval možná s nechutí, ale vykonal jsem, co bylo přikázáno (například jsem chodil zatápět a topit v kamnech v dílně, protože paní ředitelka se bála říct školnici). Učitel učí a zatápět má topič. Topič nepotřebuje vysokou školu, učitel je vysokoškolák a každý má dělat, na co je vyškolený- vzdělaný.
Učitelé nikdy nebudou uznávanou skupinou, dokud nebude uznána jejich práce a jestli oni sami nebudou o takové uznání usilovat. Nemyslím tím jen výši mzdy. Od učitelů je vyžadována automaticky práce, která s učením nemá nic společného. Potíž je na jedné straně v tom, že je to od učitelů vyžadováno (tj. socialistické myšlení) = pracuj zadarmo pro blahu národa…mě ředitele… ministerstva…“ , a na druhé straně, že to učitelé bez rozmyslu realizují. Vybírání peněz, organizování výletů, nástěnky, vánoce atd. nemusí a nemá dělat vysokoškolsky vzdělaný člověk. To je plýtvání. Když se to děje, pak není divu, že si učitelů nikdo neváží. Řemeslníkovi by se nikdo neodvážil říct, že mu nezaplatí cestu k opravě pračky požadovanou sumu. Ten si naúčtuje každý šroubek a všichni to přijímají jako normu. Zatímco fakt, že učitel dělá kromě učení tisíc jiných věci, všichni berou jako samozřejmost.
Problém je tedy v systému a v tom, že sami učitelé ten systém svou ochotou nechat se zneužívat podporují. Také proto jsou ve školství převážně ženy.
Pertoltice , 28.12. 2018 Igor Pavelčák