Aktuality

pexels-photo-30342b

Vymírání

18.3.2024

Západní civilizace evidentně nemá geny na zvládání pokroku, a tak vymírá – jako velcí dinosauři a …

Cesta ke štěstí

16.3.2024

Usilovat o šťastný a spokojený život obvykle nepřináší očekávaný výsledek, protože ta představa o něm vzniká v době, kdy “víme”, co nám právě teď ke spokojenosti chybí. Ale i to je naší součástí (součást našeho osudu). Pokud se TOHO chceme zbavit, tj. vyloučit ze systému, podle principu kolektivního svědomí to je naplánovaný debakl. Výhodnější je vzdát se plánů a představ, vstoupit do proudu řádu, pracovat, a pak štěstí “přijde samo” (pokora). Chce to ale odvahu…

Externalizace odpovědnosti

12.3.2024

Soud rozhodl…, ministerstvo rozhodlo…, Rusko se rozhodlo…Ukrajina se rozhodla…, škola se domluvila…nemocnice se omluvila…, jednal jsem podle rozkazu…, taková byla doba… atd. Kromě toho, že se tím zcela vědomě a záměrně zakrývá osobní odpovědnost konkrétních lidí, je tím také skryta jejich osobní nebo skupinová motivace/preference takových rozhodnutí. Jiné: soudce JN rozhodl…, ministr rozhodl…, ředitel AR nařídil atd. Oddělování osobní odpovědnosti a schovávání se za anonymní “úřad” vytváří v osobním systému jedince i ve společenském systému nerovnováhu se všemi negativními důsledky. Na úrovni osobnosti osobní- rodinné, ve společnosti společenské.

Práva oběti

7.3.2024

Současná (dnešní) tendence zdůrazňovat práva znásilněných žen, nebo obecně zneužívaných, nejenom že vytrhává události z kontextu, ale definitivně odmítá a popírá individuální odpovědnost oběti a existenci pouta OBĚŤ- AGRESOR. Tím se ale “ochránci slabých” podílejí na agresi vůči označenému agresorovi (fakticky agresi iniciují) a také berou důstojnost oběti. Kromě toho tím také definitivně zabrání oběti, aby měla možnost nahlédnout na systémové souvislosti celé události a přijmout TO, jako součást svého osudu. Oběť znásilnění nebo zneužívání je tak “ochránci” katastrofálně zneužita k jejich tajným válkám. Tento koncept “ochránců” je obecný princip a platí i ve společenských děních – nyní viditelně ve válkách.

Žárlení je podvod

3.3.2024

Místo abych přiznal/a, že si nevěřím ve své roli muže/ženy (tj. nesouhlasím s osudem muže/ženy), obviním partnera, že… a také rozpoutám válku s ostatními muži/ženami. Místo abych přál/a z lásky přízeň ostatních mužů/žen, nárokuji si partnera jen pro sebe, i když na hluboké úrovni vím, že marně. Aby se ale potvrdil můj koncept, že partner “je vinen”, často se pak “předpokládaná/plánovaná” nevěra opravdu stane. A to je vítězství žárlivce! O důvod víc zůstat v roli oběti.

Výhodnější

29.2.2024

Pro dítě je “výhodnější” trvat na tom, že je nechtěné dítě, než prožívat bolest z reality, že matka pro něj více neměla, než ho porodit, ať byla situace jakákoliv. Tím konceptem “nechtěného” může do nekonečna živit pocit křivdy, nárokovat si a vyhýbat se své odpovědnosti přijmout svůj osud a udělat něco velkého, dospělého.

Pohádky

19.2.2024

Byl jednou jeden Smolíček, malý pacholíček, který bydlel u jelena se zlatými parohy…
Zatímco se stále více a více zdůrazňuje, jaké jsou Jezinky bestie a jelen hrdina, současně se tím odvádí pozornost od tématu MATKA/otec Smolíčka a jejich odpovědnost za to, co se s klukem děje.
Byla jednou jedna vakcína, traktor a válka. Zatímco se stále více a více zdůrazňuje, jací jsou dezinformátoři a proruští agenti bestie, současně se tím odvádí pozornost od tématu…
Tak to v pohádkách chodí. Pohádky jsou ale pro malé děti. Dospělá odpovědnost vidí ZA.

TO VÍCE

18.2.2024

Rodinné konstelace odkrývají rodinná tabu a systémovou loajalitu, která brání jedinci žít svůj život naplno. Cílem rodinných konstelací je nastolení rovnováhy v systému. To se pak promítne v životě protagonisty i jeho blízkých. Nebývá výjimkou, že když je v procesu rodinných konstelací “vyhověno” zakázce protagonisty, případně “jak je dobré, aby TO dopadlo”, nebo dokonce morálce, nerovnováha v rodinném systému se nejen nevyrovná, ale ještě více se prohloubí. Proto je nutné, aby zástupci neměli žádný koncept a byli plně oddáni tomu VÍCE, co přichází, a autenticky to sdělovali. Ještě důležitější je tento postoj u lektora.

Rozšířené možnosti

17.2.2024

Když přistoupíme ke svým přesvědčením s pokorou, můžeme kromě svých omylů také vidět a získat dosud neviděné možnosti (například: odkud pramení potíže mého dítěte ve škole). Pokora ale vyžaduje odvahu – odvahu být šťastný, protože trpět je snazší.

Pokrok, viděno na vlastní oči!

10.2.2024

Dívka jedoucí na koni prosluněnou krajinou, v rukou mobil, soustředěný pohled a kůň jde “sám” – asi ho ovládala tím mobilem. (Později dívka spatřena u brány, už sama, opět s mobilem v ruce. Možná si potřebovala ještě něco s koněm dořešit).

Pravidlo POŘADÍ – ŘÁD

6.2.2024

Když muž obdaruje ženu, žena otěhotní a pak dítě porodí, nezbývá dítěti nic jiného než žít šťastný a naplněný život.
Pořadí: 1. muž obdaruje ženu; 2. žena otěhotní; 3. žena dítě porodí …

Neúcta

5.2.2024

Jestliže žijeme život v křivdách a stížnostech, jsme neuctiví ke všem, kteří byli před námi. Současně s tím přicházíme o možnost mít sebe – vědomí, a v důsledku toho si to své (svůj prostor a hranici) chránit.

Záruka?

4.2.2024

Když se žena “rozhodne” být vychrtlá, anorektická, kost a kůže, nemenstruuje, má zaručeno, že pro muže nebude atraktivní, a vyhne se tak možným potížím, které vznikají v partnerstvím s mužem: nechtěně neotěhotní, neumře při porodu, nemusí řešit svou nevěru a ni nevěru partnera, nemá na starosti děti a může se věnovat jen sobě a svým záměrům- případně matce atd. “ZA TO” ale platí. Její život se odehrává výhradně v konceptu OBĚŤ – AGRESOR, v tomto případě převážně v agresi sama k sobě = vražda ženství. Otázka je, co dělá matka takové ženy? Místo aby pustila loajalitu ke své původní rodině a přijala odpovědnost i za své partnerství, tajně souhlasí se smrtí svého dítěte. Taková je síla dětské slepé lásky. Loajalita má mnoho podob. Každý sám…

Spojení

1.2.2024

Děti shánějí/volají matku, jen když od ní něco potřebují. Jinak si na ni ani nevzpomenou. Její investici berou jako samozřejmost. Dospělé dítě nepřestává matce děkovat v KAŽDÉ situaci.

Přestávka

31.1.2024

Rodič nemá přestávku. Usilování o SPRÁVNÉHO RODIČE je ale jedna velká přestávka. Podstatou je vzdor k původní rodině a snaha vyhnou se vlastní vině. Dětem stačí RODIČ.

Vina rodiče

28.1.2024

Cítíme vinu, když jako rodiče nedáme dětem, co jim dát máme. Svou vinu se snažíme zakrýt různými argumenty nebo rádoby kompenzačními skutky – hlídáme vnoučata, financujeme rodiny dětí, těžce onemocníme atd. Nepřijetí viny násobí nerovnováhu v původním rodinném systému a ztěžuje pozici dítěte v nové rodině.

Vina dítěte

27.1.2024

Když se dítě zlobí (bojí, povyšuje, odmítá, chápe…) na svou matku (otce), na hluboké úrovni se cítí vinné. To nemůže vydržet, a tak se trestá (pije, úrazy, kariera, nefunkční vztahy atd.). “Svůj” život často žije v pozici oběti a za svou nespokojenost viní vždy někoho vně.

Sebeuvědomování

25.1.2024

Sebeuvědomování – sebe- vědomí – sebevědomí

Nepomáhá

22.1.2024

Nepomáhá zrychlit internet, nové funkce v telefonu, umělá inteligence, více peněz (=více dluhů), nové dálnice, železnice, nový vůdce… Tak pocit bezpečí nikdo nemůže získat. Před tím svým nemůžeme nikam utéct ani se schovat. Lepší než plavat proti proudu je v proudu plynout. Každý sám, každý s tím svým.

Nefunkčnost systému

19.1.2024

Nefunkčnost systému se projevuje nerovnováhou a ta zase symptomy. Nejprve malými, pak velkými (války všeho druhu) a pak se systém “zhroutí”- například se už nenarodí děti, rodina se rozpadne atd., protože je na síly, udržující systém dynamické harmonii pohromadě a funkční, příliš velký tlak. Nefunkčnost společenského systému je velmi dobře vidět v současné době na tom, že se fungování Západu hroutí, když se zastaví dodávky plynu a ropy, nebo aktuálně, když není bezpečné převážet zboží do Evropy přes Rudé moře. Jakkoli je patrné, že “něco není správně”, převažuje tendence chtít opravovat porouchané děti, nebo jak nahradit deficit požadovaného zboží místo opravdové systémové změny. Dělat “píčoviny” nevyžaduje odvahu, jaké je potřeba, když se přijímá vlastní odpovědnost a přiznává vina.

Řešení

14.1.2024

Z toho, že jsme se MY narodili, je zřejmé, že TO VÍCE má na TO VŠECHNO své řešení. A to bez ohledu na to, jestli jsme aktuálně spokojeni, jestli nám to vyhovuje, nebo dokonce jestli ještě právě MY žijeme. Čí předci nezvládli epidemie, války, zneužívání, nevěry, nemanželské děti, krutosti, nespravedlnosti, despotické vládnutí, lži a manipulace atd., Ti tu s námi nežijí.

Hloubka nerovnováhy

13.1.2024

Na hloubku systémové nerovnováhy naší části světa nejlépe ukazuje téma plození dětí. Děti se rodí ze sexu mezi mužem a ženou. Kočce žádná jiná kočka koťata neporodí. Kocour se neptá, s jakým pohlavím se narodila nebo se cítí. Jednoduché.

Překvapení

9.1.2024

Nebudeme nepříjemně překvapení, když přijmeme fakt, že velká část rozhodnutí, jde proti řádu, případně proti zájmu celku. Je to proto, že jedinec, jakkoli by se to zdálo absurdní z hlediska následků, upřednostní “vždy čisté svědomí”- tj. systémovou loajalitu. Tak rodiče vodí své děti do opravny k psychologům, na únavu pijeme kávu místo odpočinku, na stres alkohol nebo jídlo, dělají se výhodné obchody, politici ustupují Hitlerům, osvobozují nebo pomáhají, kde si usmyslí atd.

Přijatelnější

7.1.2024

Pro dítě je přijatelnější za svou bolest nespokojenost obvinit otce, než “obvinit” matku. Je to proto, že když ukáže vinu matky- například v konstelaci, navždy přijde o svou hýčkanou iluzi, že jednoho dne od ní dostane, co jako dítě potřebovalo.

Omyl

7.1.2024

Říkáme: můj manžel/manželka, moje dítě… Ve skutečnosti, ještě mnohem méně než děti, “vlastníme” partnera. V potřebě vlastnit se odráží naše nejistota, deficit matčiny investice a náš nesouhlas s ŽIVOTEM takovým, jaký je. Řešením je opravdový souhlas. Začátek je v poděkování matce.

Ve zbroji proti otci

6.1.2024

Mladý muž, ve zbroji proti otci, zneužitý matkou, musí vždy svou šanci prohrát.

My ženy (muži)

4.1.2024

Jestliže souhlasím s tím, že můj partner kouká chtivě i na jiné ženy a nežárlím, pak souhlasím s osudem žen. Můžu si to své ověřit na modelových (osobních) rodinných konstelacích.

Dopis Ježíškovi

30.12.2023

Milý Ježíšku, řekl jsem si, že už máš po největší šichtě, tak ti taky napíšu (sice jsou ještě povánoční slevy, ale to se tě asi netýká, nebo jo?). Já bych si přál, moc bych si přál, jestli bys mi to mohl splnit, abych se už konečně dokázal opravdu poklonit otci a matce -mojí mamince a tatínkovi. Abych jim vzdal úctu tím, že jim nechám jejich věci a oslavím dar života tím, že se vzdám své dětské loajality a stanu se dospělým. Taky bych tě poprosil o to, abych našel vhodná slova nebo jednání, kdykoliv se dostanu do svízelné situace s dětmi, partnerkou, v práci a vůbec. Abych už nikdy neskočil na špek lhářům a zneužívačům. Děkuji.

Míru zdar! a vyřiď, prosím, u vás nahoře mé pozdravy a že přeju všem, od Dia po Bohyni lesní studánky, pevné zdraví.

Tvůj- dítě svých rodičů

Lepší nebo horší

24.12.2023

V čem je lepší nebo horší oproti zastřeleným smrt blízkých zabitých opilcem v autě? V čem je větší nebo menší bolest matky, které zrovna umřelo miminko, příbuzných obětí vlakového neštěstí u Studénky, nebo když jsou ty vánoce, bolest matky ukřižovaného Ježíše? Je lepší nebo horší válčit a umírat/přicházet o blízké na Ukrajině nebo v Izraeli a v Gaze? Je lepší nebo horší být rodinou zastřeleného nebo rodinou vraha? Zvýšit bezpečnostní opatření, všude kamery, přímý přenos akce a další relace v médiích mají pouze za cíl zakrýt systémovou společenskou nerovnováhu a vinu politiků za ni. Symptom je vždy ve službě. Lepší je něco malého nežli něco velkého.

Vánoční nadílka – symptom ve službě

22.12.2023

Jedna bomba zabije najednou 80 tisíc lidí. Řeknou (fašisti, komunisti, muslimové, křesťani, zelení, žlutí, rouškaři…), že se “nehodíme” a po právu nás na místě popraví. Potřebujeme válku, tak ji rozpoutáme. Vlci žerou naše ovce, bobři ničí hráze, krtci zahradu, myši úrodu atd. Život takový jaký je, se vším. Dospělé je to přijmout, dětské je zůstávat v iluzi ochrany velké ideální matky. Hrůza a ztráty jsou také příležitost. Příležitost nahlédnou na nerovnováhu systému – symptom ve službě. Zastírací a upozorňovací funkce symptomu.

Zlo a politika

21.12.2023

Za šíření zla jsou odpovědní politici. Tím, že ho sami dělají, že mu nebrání, nepojmenovávají nebo že ho využívají.

Drahý příteli

20.12.2023

Drahý příteli, děkuji ti, že jsem na své cestě mohl kráčet spolu s tebou až do chvíle, kdy se naše cesty osudově rozcházejí. Neželím rozchodu, ale raduji se ze společného času, a to si ponechám. Vyhlížím dopředu. (Drazí rodiče, děkuji vám, že…)

Příležitost

18.12.2023

Vánoce je období, kdy si můžeme ověřit, jak moc/málo zůstáváme v systémové loajalitě a v zapletení v dětské slepé lásce. “Štědrý den”, v míru u společného stolu, návštěvy…uklízení, shánění dárků, pečení cukroví, půjčování peněz na dárky, přejídání se…

Matka a dítě

15.12.2023

Jako děti nemáme žádnou možnost vyjádřit vděčnost matce za to, co pro nás udělala. Jako dospělí musíme. Jsme tím zavázáni ŽIVOTU a našim dětem.

Změna se musí dělat

13.12.2023

Je zbytečné chodit pro radu k někomu, kdo nám dává stále tytéž rady, které ale my udělat nemůžeme nebo nechceme. Leda bychom doufali, že jednoho dne (konečně) “vytáhne” lepší matku, nebo se na něj “pověsíme”. To ale zase není žádná opravdová změna.

Státní pohřeb pro každého

13.12.2023

Každý člověk a každá událost má v životě/světě nezastupitelnou roli. Je vždy jedinečná. Každý dělá to, co je mu dáno, aby dělal/udělal. Tak přispívá svým významným dílem například k dění ve státě. Proto já, MATKA, požaduji i pro své jedinečné dítě také státní pohřeb.

Vyhlížený cíl

11.12.2023

Běžec musí nejprve udělat mnoho kroků, a právě tolik kroků, aby se do cíle dostal. Kdyby neudělal byť jen jediný z nich, do cíle nedorazí, i kdyby ho měl na dosah. Pokud závislý vyhlíží cíl abstinovat například jeden rok, nemůže uspět, protože se nedívá na to, že abstinovat se má den ze dne, krok po kroku, dnes a zítra se pokusí zase. Podobně je to s “potížemi”, které nechceme. Lépe je dělat to, co je právě teď na řadě. Předpokládá to, že jsme vnímavě přítomni. Aktuálně uvažovaný cíl nemusí být tím, co nám nakonec přinese osvobození. (“Nemůžu to doma vydržet, tak se brzo vdám”, “Vystuduji vysokou školu a konečně budu NĚKDO” atd.).

NEJVYŠŠÍ

9.12.2023

Panuje shoda, že ten NEJVYŠŠÍ je jen jeden. Přeme se jen o to, čí. Které ideální lidské nebo nedosažitelné vlastnosti a schopnosti má, a ty pak hájíme, případně šíříme- třeba i mečem. Tak jsme malé děti v zajetí osobního svědomí a systémové loajality ochotni zabíjet i umřít.

Vychýlené kyvadlo

8.12.2023

Systémová nerovnováha se projevuje symptomy. Když rodiče nereagují hned na symptomatické projevy dětí, děti symptomy zesilují, až jsou rodiče “nuceni” reagovat. Bohužel často nedostatečně, nebo příliš razantně, a tak je stále v rodinném systému nerovnováha – “vychýlené kyvadlo”. Stejně je to ve společnosti. Tak si společenská nerovnováha a nespravedlnost (česky bordel) nakonec nedostatečnými intervencemi organizuje své Hitlery, dnes umělou inteligenci. Každý sám, každý s tím svým je řešení.

Svaté místo

6.12.2023

Svaté místo často hledáme pro pocit přijetí a kontaktu sama se sebou. Jsme kvůli tomu ochotni lézt na vysoké hory, jezdit do pralesa, pobývat v režimu kláštera nebo chrámů, koupat se v mrtvé řece, tlačit se kolem kamene, tančit kolem ohně do vyčerpání atd. „TAM“ zažíváme pocit pokory a splynutí s TÍM VÍC. Jak to, že když se vrátíme SEM, slavnost se nekoná? Pravděpodobně by to stálo zlomek vynaložené energie, kdybychom se snažili nalézt svaté místo na místě, kde právě stojíme.

Nerovnováha

3.12.2023

V zemích nejvíce ohrožených změnou klimatu je populační exploze. Jak to, jak je to možné, kdo je živí, kde berou mobilní telefony, samopaly, jak to, když se mezi sebou stále zabíjejí, stále přibývají…? Snad to neorganizujeme a neplatíme my?!

Sopka

30.11.2023

Na dně propasti pocitu OPUŠTĚNOSTI je jako láva žhavý pocit BOLESTI, který “ohrožuje naše šťastné dny”. Z toho důvodu děláme všechno možné, aby se nedostal napovrch (píčoviny). Zákonité je, že čím více se o to snažíme a čím více se nám to “daří”, tím je neodvratitelný “výbuch” pocitu bolesti větší a destruktivnější, a tak se také propast pocitu opuštěnosti ještě zvětšuje. To je paradox/zákonitost cesty za šťastnými dny.

Předurčenost a odpovědnost

27.11.2023

Dítě si nemůže vybrat, jestli se narodí černé nebo bílé, v Čechách nebo v Americe, nadané na hudbu nebo na manuální práci. Od jisté doby ale má odpovědnost za to, jak s touto předurčeností naloží. Může si stěžovat a vymlouvat se na tuto předurčenost, může se na svou předurčenost pyšnit a povyšovat se, nebo své předurčení uplatní sebe – vědomě ve prospěch řádu, nejčastěji na svém místě v práci a jako rodič, a to s úctou a pokorou k osudové předurčenosti.

Samozřejmost

25.11.2023

Dítě bere jako samozřejmost, že ho matka porodila a že se o něj rodiče starají. Vůbec nepočítá s tím, že by to mělo být někdy jinak a že to jednoho dne skončí (někdy až smrtí rodiče). Skončit tato investice může ale také předčasně, a to když rodič nemá (nebo nechce) , co dát víc. KONEC. Když je dítě malé, může to i pro něj být konec. Když se dítě dožije dospělosti a také se stane dospělým, KONEC je bodem, odkud se podívá, co dál. A to s vděčností, že dosud bylo “vyživováno”, a také s vědomím, že tedˇ už musí samo naplnit úkol udělat něco velkého, aby jeho existence měla smysl- třeba porodit další děti, nebo konečně vystoupit z rodinného bludného kruhu oběti. Narodíme se a umřeme, řízek je snědený, léto končí… ŘÁD.

Šťastná doba

25.11.2023

Žijeme ve šťastné době. Studenti chrání své učitele a stávkují za jejich práva (konstelačně viděno se mimo řád dostali nad učitele), z rádia se dozvíme, že v zimě bude zima a asi bude sněžit, a hrůza, bude kolem nuly nebo dokonce pod nulou! Je o nás postaráno, hlavně nemusíme spoléhat na sebe, naši “pastýři” nás vedou. Šťastná doba.

Umělá inteligence

24.11.2023

Můžeme předpokládat, že UI nezajímají, ve smyslu vyřešení, člověčí problémy a mocenské ambice jednotlivců nebo států. Ale skrze chamtivost jednotlivců odsune stranou všechny, kdo by ji chtěl držet na uzdě a stvoří (tvoří!) svůj svět, bez ohledu na to, co se stane s lidmi. Bez ohled přitom není bezohlednost, protože to nemá žádnou emocionální úroveň. Pokud bychom UI brali jako symptom společenského dění, je tím akcentovaný princip: “Každý sám, každý s tím svým.”

Málo odolné děti – zneužité děti

22.11.2023

Asistenti pedagoga na školách, ADHD, dys… a úlevy vytvářejí iluzi dítěti, ale zejména pro rodiče, že jejich dítě je výjimečné, a proto mají nárok na…Děti mají ale své symptomy kvůli rodičům a ti se zbavují své odpovědnosti prostřednictvím vnějších požadavků „pro mé dítě“. V tom smyslu jsou děti zneužité rodiči k zakrytí jejich odpovědnosti za to, co se děje dítěti. Tato „péče“ vede i děti ke vzdání se vlastní odpovědnosti, nárokům získat pro sebe víc (= na úkor ostatních), a tak není divu, že mají „deprese“. Takový systém není možné nejen financovat, natož zabezpečit pro každého žáka vlastního asistenta a psychologa. Navrhuji zrušit asistenty, peníze dát kuchařkám a uklízečkám ve škole a nemilosrdně zatížit odpovědností rodiče a nedopustit, aby se jí vyhnuli, jestli jim jde doopravdy o zdar jejich dítěte.

Síla oběti – chudák vlk

15.11.2023

Dnes jsem mluvil s naším ovčákem. Vlci mu soustavně zabíjejí ovce. Několikrát změnil místo (stáhl se ze svých původních pozic), ale vlci řádí dál, ničí mu jeho živobytí. Místo aby “pásl ovce”, vypisuje papíry o škodě a předkládá důkazy. Uvažuje, že skončí- tj. přenechá svůj původní prostor vlkům a jejich ochráncům. Pro takto nastavené pojetí spolužití je to pouze zpráva o neschopnosti uchránit si to své a pokusí se ovládnout další. Některé “druhy” ale nemohou žít blízko sebe. Chceš mít kedluben, musíš zničit housenky. Takový je princip primární agrese, která je nutná k udržení vlastní hranice a zájmů.

Porucha na stránkách

7.11.2023

Vyskytla se porucha na stránkách v přihlašovacím formuláři na semináře. I když systém hlásí potvrzení přihlášky, samotná přihláška na přihlašovací adresu nepřijde. Proto pro přihlašování je nutné použít emailovou adresu. Děkujeme.

Lež, které nakonec uvěřím

29.10.2023

… abych snadněji popřel svou odpovědnost.