Aktuality

pexels-photo-30342b

Pískoviště

24.1.2026

Velké války rozpoutávají malé děti, které už tenkrát bořily ostatním jejich hrady a bábovičky, ve snaze ovládat celé pískoviště, a které nedostaly od svých rodičů včas na zadek.

Důstojné

23.1.2026

„Vždycky TO budu chtít…“ Když se dítě při zná bez výčitek před sebou a před rodiči k nároku dostat od rodičů, co jako dítě potřebovalo a potřebuje i v dospělosti a co mu od rodičů chybělo, vzdává se dětské slepé lásky. Je to důstojné ve vztahu ke všem, kteří byli před ním, i k sobě samotnému.

Dvojí loajalita

23.1.2026

Žena může z loajality vášnivě obhajovat proti ženám některého muže ze svého systému, například otce nebo bratra, nebo nevědomě svými postoji nějakého vzdáleného muže, kterého ani nezná a kterému bylo ženami ublíženo, a současně muži může pohrdat pro jejich neschopnost a vést s nimi válku v loajalitě se ženami.

Riziko

22.1.2026

Když se například zlobíme na rodiče a vědomě víme, že to není správně a že to je dokonce proti nám samotným, a když se racionálně „rozhodneme“, že se zlobit nebudeme (protože tak je to správně), je to z hlediska systémových pravidel odmítání toho, co k nám patří a co tímto postojem vylučujeme ze systému. Tím rozhodnutím vyvoláváme uvnitř sebe konflikt a napětí. Hrozí reálné riziko, že se tato nerovnováha a porušení pravidla ŘÁD (tj. Staré je první, ale to „teď“ má přednost) projeví jako symptom- například únava, bolest hlavy, žaludeční potíže atd. Když se zlobíme na rodiče, je nutné nejprve přijmout, že se zlobíme. To nám umožní prožít bolest, která je za „zlobím se“ skryta, a jít dál.

Předpoklad

21.1.2026

Je možné předpokládat, že většině lidí je jedno a neřeší, jestli je Země kulatá nebo placatá, hlavně že mají doma teplo a mají co jíst. Je možné předpokládat, že i lidé před námi to měli stejně.

Dobrá zpráva

21.1.2026

Když se rozčilujeme atd. nad hrůzami a nespravedlností světa kolem nás, tak s NÍM nesouhlasíme. Když souhlasíme, máme možnost vystoupit z pozice oběti. Dobrá zpráva je obojí vědět.

Sounáležitost

20.1.2026

Němci chtěli vyhnat Čechy, tak je Češi po válce „odsunuli“ za souhlasu „velmocí“ , kteří Československo darovali Německu. Dnes naši spojenci -„A je po vině, nebo ne?“. Ukrajinci bestiálně vraždili Poláky a Židy- brutálně i malé děti a ženy, a Poláci to nikdy nezapomenou, stejně jako Židé nikdy nezapomenou Němcům. Chorvati vraždili Srby a pak Srbové je a muslimy. Francouzi a Angličané žili z kolonií, a teď jejich obyvatele mají na svém území. Mongolská říše „včera“ – dnes jedna jurta ve stepi. Malý „velký“ Napoleon a dnešní prezident. Celá historie je opakující se historie hrůz vraždění, znásilňování, hladovění a snah o přežití. Co k nám patří, patří k nám navždy, sounáležitost. Jediný důvod, proč hrůzy nekončí, je loajalita potomků a neochota při znát se k vlastním vinám. Proto se vedou „spravedlivé války“, které jsou „spravedlivé“ pro obě strany vždy s opačnými odůvodněními.

Vyrovnání – ROVNOVÁHA

18.1.2026

Jako nedošlo po 2. světové válce k odsouzení odpovědných Němců za fašistické hrůzy, tak taky u nás nedošlo k „potrestání“ lidí, kteří tvořili a řídili v naší zemi komunistický režim. Takže soudci soudili dál, úředníci úřadovali a nikdo za nic nemůže, „kdo by to teď dělal“. Například kolaboranti, mučitelé nebo významní vědci se hodí každému režimu. Že se ROVNOVÁHA v tom smyslu nenastolila, za to můžou ti, co převzali moc. Osudově stejní, jako ti před nimi. A tak se systémová nerovnováha z nevyrovnání předává a posunuje, kde mocní si takto předávají moc, racionalizují svou neodpovědnost demokratickými, náboženskými nebo morálními argumenty, bez jakékoli osobní odpovědnosti. To je život se vším.

Omluva

16.1.2026

„Pravdu“ má ten, kdo má moc, a to v každém režimu. Pojem „nezávislé“ soudy a „soud rozhodl“ slouží jako prostředek externalizace a má za cíl zakrýt, že rozhoduje konkrétní člověk- shodou okolností nadaný v té věci mocí a bohužel také na základě svého systémového zapletení a ambic. Lepší než omluva za popravené kontrarevolucionáře, vystřílené vesnice, zabrané majetky nebo za označení za dezoláty, je takové věci nedělat. A když, tak vyvodit osobní odpovědnost například tím, že rezignuje na práci soudce, přihlásí se k odpovědnosti atd. Když se následně omlouvají potomci, berou na sebe vinu svých předků. Mrtví zůstanou mrtví, účelově zničené životy zničenými tak jako tak.

K čemu

15.1.2026

Je opravu zajímavé, co všechno uměli a dokázali lidé tisíce roků před námi. Ale je nám dnes k něčemu zjistit, že ONI posunovali tisícitunové dokonale opracované kameny a stavěli z nich stavby, je nám pro nás dnes k něčemu vykopávat Troju, vědět, jak přišli na železo, že je v zemi zlato? Je to lidem k něčemu, když se vraždíme jako ONI? Leda jako útěcha, čím vším jsme byli a mohli bychom být, kdyby… Obyčejného člověka hrobku nevykrade nikdo, toho si všimneme, když vykopeme hromadný hrob s oddělenými hlavami a zlámanými končetinami. Ani lepší, ani horší, život se vším, každý sám, každý s tím svým TEĎ.

Chrámy a zlaté sochy

14.1.2026

Pravděpodobně BOHOVÉ nemají ekologické uvažování, jinak by nemohli dopustit, aby se v jejich jménu tolik plýtvalo materiálem i prací, stavěly se chrámy a dělaly se zlaté sochy. Nemají také sociální cítění, jinak by netrpěli takové majetkové rozdíly mezi lidmi, a dokonce i mezi svými zástupci zde na zemi a obyčejnými lidmi. Není jasné, který z nich to byl (nebo jestli to bylo něco jiného), ale bezvadně funguje opravdová úcta k rodičům/předkům, přitažlivost mezi samicí a samcem a bezvadně také fungují systémová pravidla a „příroda“. Tak například úcta k zakladateli státu by se proměnila v mlhu, kdyby se ukázalo, že si tím potřeboval vyřídit nevyřízené věci se svým otcem a ostatní na to byli zneužiti. Morálka je účelová konstrukce, která má sice funkci sjednocení pod OSOBNÍ SVĚDOMÍ, ale kázání o morálce je zpravidla nesplnitelný sen dítěte o ideální matce -viz. doteď jsme měli mít rádi toho na západě a neradi toho na východě, ale co teď, když jsou oba stejní? Ke komu se klanět, kde budeme projevovat „úctu“ a realizovat morální hodnoty? Poklonit se matce a otci nic nestojí, ekologicky je to neutrální a nevyžaduje to od nikoho přidat se na něčí stranu. Snadné.

Stačí

14.1.2026

Když rodiče nechtějí, aby dítě jedlo před obědem bonbony, stačí říct NE. Když nechceme jít do kina, stačí říct NE. Potřeba vysvětlování „NE“ je vyjádřením nejistoty, vytváří prostor zkusit TO znovu a vede k většímu konfliktu.

Já vím

13.1.2026

„Já vím, co si myslíš…co chceš říct…jak se cítíš“ je projevem neúcty k druhému člověku. Ve skutečnosti takový člověk vůbec nechce slyšet, co si ten druhý myslí, co chce říct, nebo jak se cítí, protože by se mohl potkat s něčím, co by odhalilo jeho slabost a bezradnost. Dělají to rodiče dětem a dobře je to nyní vidět, když komentátoři a politici mluví o tom, co si myslí Putin, Trump, Okamura atd. , a vlastní úvahy prezentují za jejich. Tato konfrontační strategie, produkující koncept OBĚŤ – AGRESOR, je pravděpodobně u rodičů neuvědomělá, ve společenském kontextu záměrná pro udržení ideologie a obhájení vlastních záměrů a prostředků k udržení moci. Rodiče (a další „zájemci“) mohou oproti tomu využít VNÍMAVOU PŘÍTOMNOST: „Řekni mi, co si myslíš, co mi chceš říct a taky mi řekni, jak se cítíš – případně pro ty dokonalé: Co bys ode mě potřeboval.“

Povýšenost

12.1.2026

Povýšenost je přezírání. Přezírání je nesouhlas. Nesouhlas s ŘÁDEM: nesouhlas sounáležitost (jsem, jaký jsem od svých rodičů), nesouhlas pořadí (oni jsou ti velcí a já ten malý), nesouhlas dávání- braní (dostal jsem všechno, co jsem měl, a tedˇ dám já)

Kdo uvěří?

11.1.2026

Podívejte se: https://www.youtube.com/watch?v=O7a18l9wlso
web:zapravdu.sk

Výlet

11.1.2026

Když otec naplánuje cyklovýlet s dětmi a „chce si ho TAKY užít“, řadí se mezi děti, a tím není na značce rodiče. Pokud TO za oba rodiče po domluvě nevezme dočasně manželka, jistě se „něco“ stane. Když je v rodině symptomatické dítě, nejčastěji je to v souvislosti s „nepřítomnou“ matkou- tj. matkou, která není „na značce“ jako partnerka a matka, nebo zůstala malým dítětem (často tatínkovou holčičkou) a nestojí mezi dospělými ženami. Pak její představa o pěkném rodinném výletu a konceptu vzorné péče o rodinu jako řešení JEJÍ SPOKOJENOSTI a symptomu dítěte je fatální omyl, přičemž skrytým nebo vědomým záměrem je zakrýt vlastní vinu.

Co?!

11.1.2026

M1: „Jak dlouho chodíš na rodinné konstelace?“
M2: „Devět roků“.
M1: „CO?! Tak dlouho?“
M2: „To zase není tak dlouho. Sportuju nebo dělám něco pro tělo třicet roků prakticky každý den. Chci vypadat dobře a mít spokojený život.“

Bezdomovec

8.1.2026

Kdo spíš přežije, když VYPNE: Bezdomovec, který je zvyklý žít v mrazech, umí rozdělat oheň a zajistit si „někde“ jídlo, nebo úspěšné „dítě“, které balili do peřinek do 40 let, je namakaný z fitka, 2x denně si převléká košili a příjemně voní?

Pohodlné

8.1.2026

Platit kartou je pohodlné, pohodlné je, když nevíme, telefonovat nebo na internet, pohodlné je nákup do domu, pohodlné je mít všechno na elektriku, pohodlné je zaletět si k moři, pohodlné je jezdit autem … pohodlné je nemít děti a nechat si všechno jen pro sebe. Pohodlné je konec ROVNOVÁHY dávání a braní.

Inspirace

6.1.2026

Když tu jsme, všichni, kteří byli před námi, to zvládli. Kdo má odvahu, může si svou v těle uloženou osobní historii prohlédnout, když si na to vytvoří uvnitř prostor. Prostor není zvědavost, prostor je úcta a vděčnost, za všechno, co se objeví a poděkování, že tu můžeme být. Chtěl bys být svým předkem- lovcem mamutů, když je jako dneska 15 stupňů pod nulou, nemáš oheň, 2 dny už jsi nic nejedl a jeskyně nemá dveře?

Boží záměr?

6.1.2026

Je docela dobře možné, že náš křesťanský Bůh dopustil/zařídil, aby do evropských států s válečnými choutkami a koloniální historií přišli muslimové jako ochrana proti nezodpovědnému chování elit a jejich snaze rozpoutat další válku. Těžko si představit, že muslimové budou válčit za záměry křesťanů. Spíš si to rozdají na „domácí půdě“.

13. komnata

4.1.2026

Aby nás nelákalo vstoupit do 13. komnaty a uvolnit katastrofě obruče, kterými je držena, měli bychom o ní a o tom všem vědět co nejvíce. Takže nestačí: „Nevstupuj do 13. komnaty“. To se ale už mnoha případech nestalo, takže jsme už džina vypustili a máme kromě dynamitu a atomovky sociální sítě, telefony a internet, děti ze zkumavky, uměle naklonované ovce, geneticky upravené lidi atd. To všechno je v rozporu s řádem, i když to patří k životu se vším, jde to proti pokračování života, jak ho známe. Na to, abychom se vzdali dětské slepé lásky, nepotřebujeme do naší 13.komnaty vstupovat. Vše, co máme vědět, se dozvíme, a to, co je ve 13. komnatě, necháme TAM jako tajemství s pokorou, že jsme dostali vše.

Jako je

3.1.2026

Jako je angína obvykle symptomem úzkosti dítěte, je Hitler a jemu podobní rozpínači a válečníci symptomatickým projevem společenského dění. Oni jsou vyvoleni (zneužiti) systémem svým symptomem poukázat na systémovou nerovnováhu, mají DŮLEŽITOST, i když za to osudově platí. A protože symptom svou druhou funkci – tj. ZAKRÝT příčinu nerovnováhy plní současně naplno, poskytuje rodičům/rodině i společenským elitám argumenty a strategie, jak popírat vlastní vliv na vznik a rozvoj symptomu. Starostlivá matka „se obětuje“, kvůli dítěti se vzdá kariery, dítěti uřežou mandle, až nakonec pomůžou zlaté injekce, ale to už je dítě invalidní a města zničená a prázdná, ale hřbitovy přeplněné. A protože je od samého počátku zřejmé, že vyříznutí mandlí nic neřeší, je celá věc o to víc jen emociální, kde racionální argumenty pro úzdravu jsou chápány jako útok, proti němuž je nutné se s rozhodností postavit. Takové odvedení pozornosti slouží opět k tomu, aby se zakryla ukazující se odpovědnost a podstata systémové nerovnováhy.

Znovu MATKY

2.1.2026

Matka je nejdůležitější postava v rodině, teda i ve státě. Ona chrání dítě a dítě, když se cítí ohrožené, volá matku. Ženy mají historickou povinnost chránit ženství, ale to nedělají dost razantně (a podle toho to taky vypadá- nerodí děti). Západní politici zbrojí na válku, kde se budou zabíjet jejich děti, a ženy zase mlčí!

Jednou nestačí

1.1.2026

Ukazuje se, že nestačí jednou říct, že změna může přijít jen tehdy, když TO nejprve přijmeme. DOOPRAVDY přijmeme. Když máme zlost na rodiče, není možné se rozhodnout, že ji mít nebudeme, protože tak je to dobře. Je to stejné, jako bychom se rozhodli, že se nebudeme bát do sklepa, když se tam bojíme. Zdá se, že nejtěžší je PŘIJETÍ/SOUHLAS. Přijetí je „zrada“ systémové loajality. V tomto bodě je začátek OSOBNÍ odpovědnosti.

Jen tři starý babky

31.12.2025

Jen tři „starý babky“ na dnešním výšlapu s muzikou znaly a zpívali lidové písničky. Matky s malými dětmi nic – ani dětské. V Číně jsou na vysoké úrovni s UI, s auty a roboty, válka přinesla nebývalý technický rozvoj, i malé děti ovládají bez problémů telefony (teda problémy jsou), práci ulehčuje technika, ale kde jsou spokojení lidé? Neznají písničky, nemůžou si zazpívat, a tak místo toho, aby si zařvali a tím se uvolnili, poslouchají rádio a chodí do posiloven atd. pro ještě větší napětí. Taková škoda!

Trest nebo důsledek

30.12.2025

Termín trest používají ti, kdo mají nebo si osobují právo disponovat mocí nad těmi, KDO SE PROVINÍ vůči moci. Takový koncept podporuje nikdy nekončící scénář OBĚŤ – AGRESOR. Slovo důsledek používají ti, kteří respektují odlišné postoje a jednání, i když mají úplně jiný pohled. Neosobují si právo na „správně“, důsledky vlastních činů dopadnou na ty i na ty stejně, i když jistě v rozdílné kvalitě. A tak můžeme děti trestat, nebo jim zprostředkovat důsledky jejich porušení hranic. Trest je přiměřený nebo nepřiměřený, ale končí. Důsledky reprezentují řád a nikdy nekončí, pokud nejsou plně naplněny.

Do roztrhání těla

29.12.2025

Jako se lže „do roztrhání těla“, že otec je otec, že babička nikdy žádné dítě neodložila, že máma o zneužívání nevěděla, že otec pracuje v zahraničí a není ve vězení atd., tak se do roztrhání těla lže o Covidu a očkování, že nikdo za války nevraždil, jen se plnily rozkazy, lže se o důvodech válek, kteroukoliv si vybereme, do roztrhání těla jsme lhali o Husovi, že nebude znárodňování a pak měna atd. Lže se dnes jako kdysi a i dnes nepoddajné odsuzujeme a upalujeme podle potřeby. Tak dlouho lžeme, až TO praskne. Dítě se podřezává nebo ulítne a stane se závislým, umře, říše zanikají, otroci se vzbouří, vznikne nové náboženství… Nic se ale v celku nezmění na fungování loajality, vycházející z osobního svědomí. To musí každý sám, každý s tím svým. „Zradit“.

Nevylučuje

28.12.2025

Psychopat může mít kromě své obludnosti obrovské a vzácné nadání pro řadu věcí. Pak jsou lidé, jejichž nadání je to, že jsou hodní a je příjemné s nimi pobývat, ale nic „nevymyslí“. Ani jedno nevylučuje to druhé. Někdo má obojí TO DOBRÉ, někdo zase obojí TO ZLÉ. Nevylučuje se to.

Úkol

27.12.2025

Úkol dítěte je ZDOSPĚLIT SE.

Vzorná

27.12.2025

Vzorná je jen představa osobního svědomí. Není to ale to, co jsme doopravdy my sami.

Chatrný pojem

26.12.2025

Zdravý rozum je stejně jako Pevná vůle chatrný pojem. Většinou to nefunguje. Obvykle to nefunguje ani dohromady, což dobře vědí tlustoprdi, alkoholici, kuřáci, lenoši…

Přeskočit

25.12.2025

Nepomůžeme si, když ve snaze vypořádat se co nejrychleji s deficitem ze své původní rodiny, přeskočíme „vždycky TO budu chtít“, rovnou k „přijímám, že to nikdy nedostanu“. Ve skutečnosti je to tak, že nepřijímáme nic. Ani to, co k nám osudově patří, a tudíž ani sama sebe.

Potřebují

24.12.2025

Válku potřebují lidé, kteří se chtějí udržet u moci za každou cenu a kterým se nezadržitelně hroutí jejich představy o úspěšném vládnutí, jakkoliv je obvykle zřejmé hned na počátku, že „pracují“ výhradně pro sebe. Zoufale potřebují NĚCO, co jim nahradí MATKU. Válka je tak vyvrcholením marnosti a jejich zoufalství. Není pro to ale žádná omluva, mají odpovědnost a vinu a jistě za to zaplatí oni nebo jejich potomci.

Vyhlížení spasitele

24.12.2025

Vyhlížení spasitele nebo spasení, až splníme CO SE MÁ, je pobývání v budoucnosti místo v přítomnosti a je to koncept svou podstatou „konat správně“ produktem osobního svědomí- tj. potřeby NĚKAM PATŘIT i za cenu osobní ztráty. „Spasení“ operativně podle potřeby je ale stejně nejlepší v náručí naši krásné zlaté a nádherné maminky i bez stromečku, autíčka nebo panenky!

Úkol, který nelze splnit

23.12.2025

Úkol, který nemůže dítě nikdy splnit, je, aby byla matka šťastná.

Co platno

20.12.2025

„Co platno člověku, kdyby celý svět získal, ale na své duši škodu utrpěl.“

Místo TOHO

19.12.2025

Je v řádu opatřit si během života kompetence, zážitky a zkušenosti nebo hodnoty potřebné pro spokojený život. Je ale špatně mít je místo TOHO, co nám nedali rodiče.

Není možné

18.12.2025

Zaplnit prázdnotu dětmi, není možné. Ten záměr je ve své podstatě zneužití partnera i dětí. Systémově jde o porušení pravidla pořadí.

Co mám dělat

17.12.2025

Co mám dělat, když jsem nerozhodný:
1. nejdůležitější je přijmout nerozhodnost -tj. jsem nerozhodný- NE ROZHODNÝ
2. zjistit, jestli kromě uvažovaných variant, není ještě nějaká jiná, další
3. s někým se poradit
4. když je to možné, počkat a uvidí se

Špatné řešení

16.12.2025

Nadřazenost místo bolesti je špatné řešení, ale je to řešení – jak bolest necítit.

Vyber si

15.12.2025

Děti nechtěné, neplánované, plánované, jedním rodičem plánované nebo chtěné, děti vítané, zplozené z vášně, ze zkumavky, z cizí matky, od neznámého otce, dítě „nevím, kdo je můj otec“, dítě vymodlené, zdravé, nemocné, preferované, výběrové (holka/kluk). dítě „nemám ráda tvého otce“, dítě matky, která děti nechtěla, ale vyhověla partnerovi, dítě nechané v kojeňáku, adoptované, předčasně narozené, postižené…

Není totéž

14.12.2025

Přijetí viny rodiče vůči dětem není totéž, jako když rodič svou vinu pojmenuje a chce, aby mu TO děti odpustily.

Vyvolenost

13.12.2025

Za vyvolenost žen rodit děti, za vyvolenost jistoty, že každé dítě je jejich, že mají jako samice moc nad muži, za vyvolenost, že jsou to ony, kdo doma můžou udělat pohodu nebo peklo, platí ženy krutostmi, které patří k osudu žen. K osudu mužů patří kromě jejich úkolu toto vědět a přestat se proti tomu vzpěčovat – marně.

Věta, která prozrazuje všechno

11.12.2025

Prezident České republiky, bývalý komunistický voják, řekl, že když nebudeme podporovat „muniční iniciativu“ = válku na Ukrajině, nebudou se moci naše firmy účastnit na obnově válkou zničené země. Prezident neřekl, že musíme s válkou skončit, aby už nedocházelo k zabíjení a ničení a aby se válka nedostala k nám. Alespoň je jasné, že mu/jim jde o prachy a ne o lidi. Vojáci mají válku rádi, se ztrátami se počítá, vojna bude povinná, už to také řekli. Neberou servítky, už ani nepředkládají žádné „vznešené“ argumenty. Válka a teror se lidem u moci hodí vždy, když potřebují zakrýt své skryté záměry, nebo/a když se situace vymyká jejich kontrole. Válka je neřád a NE ŘÁD, ale je to taky „stará vesta“. Ten koncept se uplatňuje celou historii, a jakkoli některým z nás to přijde hnusný, patří to k životu, jaký je. Jde o to, ochránit naše děti, jak je to jen možné. Stejně, jako statečně odmítáme podříznout své děti, abychom dokázali svou LOAJALITU k nějakému bohu.

Rozdíl

11.12.2025

Je rozdíl, když chceme po dětech, aby nás poslechly, nebo když chceme, aby nám vyhověly.

Osobní svědomí VÁNOCE

10.12.2025

Když bychom se narodili do situace, když by bylo oficiální náboženství hinduismus, slavili bychom hinduistické svátky a ne křesťanské, nebo muslimské, nebo židovské. Jinou hodnotu to nemá než patřit ke svým a strach, že kdybychom se nepřidali, budeme vyloučeni. Pracuje se tu s manipulacemi, strachem a pocitem viny. „Kdo neskáče, není Čech“. Tak strojíme stromeček a kupujeme dárky, zatímco „zbytek“ světa má normální pracovní den a NIC SE NESTANE.

Spokojení

9.12.2025

Všichni lidé si přejí být spokojení ve svém životě, ať to znamená pro každého jednoho cokoliv. Každý pro to dělá, co může, k čemu je nadán. Někdo čeká a spokojenost vyhlíží, případně leží nebo o spokojenosti sní, někdo ji hledá ve „zlaté medaili“ nebo v opravdové lásce. Jsou ale i tací, kteří ráno vstanou, nakrmí králíky, čuníka, slepice a vyženou krávy na pastvu, pak dělají kolem domu nebo domácnosti, nebo jdou do práce a večer jdou spát po té, co zaženou děti a zvířata.

Soucit

8.12.2025

Soucit bývá ceněn jako kladná vlastnost. Ve skutečnosti je to nesouhlas, ať se jedná o soucítění sama se sebou nebo o soucítění s jinou osobou. Soucit je jiná forma vyjádření nesouhlasu s životem, jaký je. Soucítitel vytváří iluzi „lepší matky“, ale ve skutečnosti jedná výhradně pro své vlastní potřeby. Soucit při práci na osobnostním růstu (například provázení ve focusing nebo při stavění konstelací aj.) jde vždy proti našemu záměru a zájmu.

Štětka

5.12.2025

„Když se chytnu štětky a jdu umýt záchod, je všechna pýcha a intelektuální „vznešenost“ v hajzlu.“