Říkáme: můj manžel/manželka, moje dítě… Ve skutečnosti, ještě mnohem méně než děti, “vlastníme” partnera. V potřebě vlastnit se odráží naše nejistota, deficit matčiny investice a náš nesouhlas s ŽIVOTEM takovým, jaký je. Řešením je opravdový souhlas. Začátek je v poděkování matce.
