Konstatování

Když dítě „dělá problémy“ (zlobí, je nemocné, moc hodné atd.) a rodič doufá, že se TO NĚJAK vyřeší POTOM, organizuje tím ještě větší utrpení dítěte a celého rodinného systému. Bezpečný svět systému je, když jsou jasně stanovené hranice, řád a „vlídnost“(vnímavá přítomnost) a rodiče sami to s pokorou akceptují, aby tak mohli používat pro zdraví svých dětí princip „pochovat nebo seřezat“. Rodiče jsou pak na značce rodiče, děti si můžou hrát a budou se starat o fungování systému, až samy budou mít své rodiny. Stejný princip platí ve společnosti, jak je vidět na současných válkách nebo na problému s migrací a „integrací“ odlišných kultur. Kde by dříve stačila drobná intervence, POTOM mnohdy nestačí ani velký řez.