Autor: Igor Pavelčák

Když dítě od samého narození dostává (nebo si bere) od rodičů, co potřebuje (vnímavou přítomnost, péči a přiměřenou míru frustrace), snáze se mu žije v přítomnosti. V opačném případě žije spíše v minulosti a budoucnosti v marné snaze opatřit si pocit bezpečí. Pak vše, co přichází z vnějšku nebo z vnitřku a co mu jeho projekt boří, představuje smrtelné ohrožení. Řešení není zvýšit úsilí, ale podívat se a přijmout to, čemu se chce vyhnout, co ze svého systému odmítá a s čím nesouhlasí.

Víme, že kudy plují ledovce, je převážně odvislé od toho, co se děje pod hladinou. Mělo by nás zajímat, co se děje pod hladinou kovidovce a nebo tam žádné zájmové směry nejsou a všechno je v rovnováze? Pak proč ne a ne není konec ani v zemích, kde jsou prakticky všichni několikrát naočkovaní?

Nerovnováha ve společenských systémech se projevuje ve společenských symptomech. Tato nerovnováha vzniká na základě individuálních zájmů těch, kdo mají moc. V rámci svých zájmů odmítají svou odpovědnost, lžou, podvádějí a jsou ochotni perzekuovat nebo zabíjet vlastní lidi. Není to žádná novinka současné doby – viz interpretace dějin. A protože nedošlo k:”Beru si svůj díl odpovědnosti a co je tvé nechám tobě”, tak se podle hesla:” Co je vylučováno ze systému, musí se opakovat”, tak se společenské symptomy předávají po generace se všemi revolucemi, represemi, válkami a bolestí. Kdo si představí politika, který řekne: “Lhal jsem vám, na váš úkor jsem získal pro sebe, nezáleží mi na vás, jen já, protože…”

Výsledkem sametové “revoluce” je to, co máme teď. Zatím to vypadá, že jsme si polepšili. Ale už mocní nedodržují zákony(potvrdil ústavní soud!), jiné názory jsou potlačovány, ne-li dehonestovány, do zahraničí může cestovat jen vyvolený, už zase máme “třídního” nepřítele…

Když ti chce medvěd (nebo cizí tlupa) sežrat tvé děti a zabrat tvou jeskyni, nezbývá ti nic jiného, než se mu postavit, když nemáš jít kam. Pak se uvidí.

Židi proti Nežidů, Nežidi proti Židům, očkovaní proti neočkovaným, neočkovaní proti očkovaným, komunisti proti nekomunistům…
Židi a Nežidi. očkovaní a neočkovaní…

Když se něčemu/někomu věnuje větší pozornost než tomu ostatnímu, vzniká nerovnováha. Když zaléváš symptom, tak roste, stejně jako rostou “čísla nakažených”, když se preferuje vír před ostatními nemocemi. Systém má ale tendenci k rovnováze, tak musí produkovat další potíže/symptomy, aby původní zdroj nerovnováhy -tj. něčemu věnuji víc než ostatnímu, skončil. Krize, války, úrazy, školní potíže atd.

Jsou učitelé šťastní, když rozdělují děti podle víru? Nebyli by učitelé šťastnější, kdyby jen učili? Jsou šťastní hospodští při lustrování lidí? Jsi šťastný s rouškou? Budeš šťastnější, když neumřeš na virus ale na stres? Jsi šťastnější, když každý den a celý den slyšíš, kolik je lidí nakažených? Jsi šťastný, když víš, že se budeš muset znova očkovat, protože vakcína na novou variantu zas tolik nefunguje?

zlobím se na tebe za:
byl jsem na tebe drzej
nenáviděl jsem tě, protože jsi preferovala bratra
měl jsem na tebe vztek, protože jsem si musel vzít čepici
poslala jsi mě na tábor
že sis přivedla cizího chlapa místo táty
že jsme museli bydlet s dědou
atd. – každý, jak potřebuje!

Eugen Ruge: V čase ubývajícího světla: “Něco tak debilního, ba kriminálního. Ano, to je nejvýstižnější formulace celé té bídy. Bezpráví se tu povýšilo na spravedlnost a ve jménu spravedlivé věci bylo dovoleno vše: ten takzvaný socialismus byl vybudován na naprosté potupě a na kostech milionu nevinných. A symbolem toho všeho se stala stranická hymna, kterou spatlal dohromady trapný básník: Strana, jedině strana, ta vždycky pravdu má.”
Byly u nás doby, kdy odborníci zakazovali ženám kojit, protože to prý není zdravé. Pak řekli, že se spletli a bylo! Byly doby, kdy ženy dostávali od lékařů na těhotenskou nevolnost prášky, po kterých se jim narodily postižené děti.

Když rodič zaplní svůj byt zlobou na virus, očkováním, školou, politikou… nevidí děti ani partnera, ale vidí jen své ohrožení. Nevidí, že tím ohrožuje především děti a nevidí tak, že je odpovědný za jejich symptomy. Jak jinak mají upozornit rodiče, že potřebují být viděné?

Ještě jsem nepřišel na to, proč mi stále veřejné rádio sděluje počty nakažených vírem. Že by to mělo účinek na ten vir? Asi jo, proč by to jinak dělali za moje peníze?

Ti, kteří měli umřít na “něco”, jsou příznivými životními podmínkami a civilizovanou medicínou zachráněni pro civilizační nemoci.

Pokud si pamatuju, nikdy jsem nic neslyšel z rádia o Lotyšsku – až dnes, že uzavírají kvůli viru provozy a výrobny. Říkali, že musí, protože jsou málo očkovaní. To my budeme muset asi taky, když v Lotyšsku! Nemáte tam ještě nějakou takovou důležitou zprávu z Norska, Dánska, Švédska, Jihoafrické Republiky, Venezuely, Peru …? A to všechno v době, kdy minimálně v Evropě mocní dopustili velkou inflaci a kdy chybí plyn na zimu a elektrika. Honem rychle to všechno hodit na virus a držet se toho, jen aby se neprovalilo, že skutečná příčina současných potíží je jinde. Když máš prasklé slepé střevo, nepomůže, když si dáš obklad na koleno. Je to stejné, jako když je mezi partnery konflikt a ti přivedou své dítě na “opravu” do poradny, že “zlobí”.

Terry Pratchett: “Většina lidí nevyleze ze světa, který si vytvořili ve své hlavě.”

Je iluze myslet si, že zpřísňováním se současná situace vyřeší. Problém není Covid nebo drahá energie. To, co se nyní děje, je důsledek nenasytnosti mocných a hlouposti většiny lidí, kteří vždy znovu a znovu uvěří, že jejich osobní potíže “někdo” vyřeší za ně. Kdo by uvěřil, že když se budeme dost snažit, tak můžeme tu píchlou pneumatiku jednou nafouknout?

“Mučedníci jsou nejlepší reklamou svých idejí !”

Ukázalo se, že osobní svědomí původní rodiny může být jako takové symptomem jedince. Při rodinných konstelacích se pak tato loajalita “staví” jako samostatný zástupce spolu s ostatními zástupci v konstelaci.

Nestěžuj si na muže/ženu – partnera. Když ti nevyhovuje, odejdi, přijmi svou odpovědnost ( partner je tebou vybraný). Jinak zatěžuješ děti a “nutíš” je k válce proti “nevyhovujícímu” a k loajalitě k “trpícímu”, i když to tak navenek nemusí vypadat.

Když zvolím TO/TOHO, kdo mi slíbí pro mě víc, ale je to na úkor toho, co přijde po nás (například dětí), volím a spolupodílím se na nerovnováze v systému se všemi důsledky pro sebe a TO následující. Dá se to připodobnit k tomu, když rodič požaduje od dítěte systémovou loajalitu. Pohyb vpřed se zastaví a takový systém je pak mimo proud života.